sbirka_uloh

2. 

předmětová  a  obrazová  vzdálenost  jsou  kladné,  jsou-li  před  zrcadlem,  záporné  za 

zrcadlem, 
3. 

předmět  předpokládáme  vzpřímený  a  jeho  velikost  bereme  jako  kladnou,  velikost 

obrazu je kladná, je-li také vzpřímený, a záporná, je-li převrácený, 
4. 

zvětšení  je  tedy  kladné,  je-li  obraz  vzpřímený  (je  současně  zdánlivý),  záporné,  je-li 

převrácený (a reálný). 

Při dodržení znaménkové konvence platí Gaussova zobrazovací rovnice 

Čočky jsou průhledná, stejnorodá tělesa ohraničená dvěma opticky hladkými plochami, na nichž 
dochází k lomu světla. Rozlišujeme spojky (rovnoběžný svazek paprsků se průchodem čočkou mění 
na sbíhavý) a rozptylky (rovnoběžný svazek paprsků se průchodem rozptylkou mění na rozbíhavý).

Základní pojmy u tenkých čoček: Průsečík hlavní roviny s optickou osou

  , předmětové ohnisko 

   a obrazové ohnisko    leží ve stejné ohniskové vzdálenosti   od hlavní roviny čočky, tato 
vzdálenost je dána tvarem čočky a indexem lomu čočky a okolí. Vzdálenost předmětu od hlavní 
roviny čočky nazýváme předmětovou vzdáleností a značíme 

 , vzdálenost obrazu od hlavní roviny 

čočky nazýváme obrazovou vzdáleností a značíme 

  . Velikost předmětu značíme  , velikost obrazu 

  . Zvětšení                  

⁄

⁄

.  

Obraz  určitého  bodu  předmětu  opět  hledáme  jako  průsečík  jím  procházejících  význačných 
paprsků (viz obr. 5.2-4 pro příklad spojné čočky, pro rozptylku by byla poloha ohnisek

opačná): 

1. 

paprsek jdoucí průsečíkem hlavní roviny a optické osy prochází přímo, 

2. 

paprsek jdoucí předmětovým ohniskem se odráží rovnoběžně s optickou osou, 

3. 

paprsek jdoucí rovnoběžně s optickou osou se odráží do obrazového ohniska.