sbirka_uloh

předmětu, je-li ohnisková vzdálenost objektivu 

           a okuláru            . Jaká je 

jeho minimální celková délka? 

Řešení: 

Z obrázku 5.2-6 je zřejmé, že zvětšení Keplerova dalekohledu je za těchto podmínek 

Po dosazení (protože se jedná o poměr stejných jednotek, lze ponechat cm): 

Celková délka aktivní části dalekohledu bude (opět podle obrázku 5.2-6) 

218 

Poznámka: Toto zvětšení je obvyklé i u teodolitů, které však bývají doplněny ještě dalšími prvky 
(např. hranolem), aby při pozorování byl obraz přirozeně vzpřímený. Také mají možnost zaostřování, 
takže jimi lze pozorovat i objekty vzdálené už od jednotek metrů, nikoli pouze v nekonečnu. 

5.2-5. Určete zvětšení mikroskopu, jehož optický interval je 

         , ohnisková vzdálenost 

objektivu 

          a okuláru          . Jak daleko před objektivem musí být umístěn 

pozorovaný předmět, aby se zobrazil do předmětového ohniska okuláru (zdánlivý obraz po 
zobrazení okulárem pak vzniká v nekonečnu)? 

Řešení: 
Má-li se obraz po průchodu objektivem vytvořit v ohnisku okuláru, musí podle obrázku 5.2-7 
platit: 

           . Z Gaussovy zobrazovací rovnice 

Po dosazení 

 Předmět musí být umístěn 1,06 cm před objektivem.  

Úhlové zvětšení mikroskopu vyjádříme podobně jako u lupy (příklad 5.2-3) 

kde jsme za 

  dosadili výsledek z předchozí části. Po dosazení numerických hodnot (    25 cm  

Mikroskop zvětší obraz 100× a bude převrácený. 

5.2-6. Blízký bod oka je nejmenší vzdálenost, na jakou ještě oko dokáže zaostřit obraz na sítnici. U 

zdravého oka v mládí je cca 10 cm, s věkem se od oka vzdaluje. Pokud se zvětší nad zrakovou 
konvenční vzdálenost, pořizují si lidé brýle „na čtení“. Jaké brýle (kolik dioptrií) je třeba 
předepsat dalekozrakému člověku, jehož blízký bod je ve vzdálenosti