sbirka_uloh

Obr. 5.2-5 

215 

Za všechny typy dalekohledů uveďme alespoň typ Keplerův, který byl základní součástí prvních 
teodolitů a v upravené formě se zde používá dodnes. Sestává ze dvou spojných čoček, přičemž 
obrazové ohnisko první čočky splývá s předmětovým ohniskem druhé čočky (Keplerův dalekohled při 
zobrazení velmi vzdáleného předmětu, např. hvězd, je na obrázku 5.2-6). Obraz je při pozorování 
Keplerovým dalekohledem převrácený.  

Mikroskop sestává také ze dvou spojných čoček, přičemž obraz předmětu za objektivem vzniká 
v ohnisku okuláru (případně mezi okulárem a jeho předmětovým ohniskem, ovšem velmi blízko 

k ohnisku). Okulárem jej pak pozorujeme jako lupou. Optický interval  je vzdálenost mezi 
obrazovým ohniskem objektivu a předmětovým ohniskem okuláru (viz obrázek 5.2-7). 

Obr. 5.2-7 

PŘÍKLADY: 

5.2-1. Jaký úhel spolu budou svírat fialový a červený paprsek z okrajů viditelného spektra po 

průchodu prvkem tvaru poloviny válce (jako na obrázku 5.2-2), dopadá-li na něj svazek ze 
vzduchu pod úhlem 

        a materiál je tvořen vysoce disperzním sklem SF5, případně 

nízko disperzním fluoridem kalcia? Pro SF5 je index lomu při 380 nm:

               a pro 

Obr. 5.2-6 

216 

780 nm:

                 Pro CaF

2 je index lomu při 380 nm:  

             a pro 

780 nm:

Řešení: 

Index lomu vzduchu je přibližně roven jedné, index lomu optického prvku označme     Podle Snellova 
zákona lomu bude úhel lomu 

    arcsin (

)  

Po dosazení pro SF5 dostaneme: 

            (

)          (

)             

            (

)          (

)              

takže rozdíl mezi nimi je 

        neboli 57,9´, obdobně pro CaF