sbirka_uloh

Při interferenci se elektrické a magnetické intenzity skládaných vln sčítají.  

1. 

Je-li rozdíl optických drah 

               , kde   je vlnová délka světla a    celé číslo, 

tedy celistvému násobku vlnové délky, sejdou se oba paprsky ve fázi a nastává interferenční 
maximum (konstruktivní interference, světlý proužek na stínítku). 

2. 

Je-li rozdíl optických drah 

   tj. lichému násobku půlvln, sejdou se 

oba paprsky v protifázi a nastává interferenční  minimum (destruktivní interference, tmavý 
proužek na stínítku). 

V ostatních případech se vlny částečně zeslabují nebo zesilují. 

Pozor: Při odrazu paprsku na rozhraní s opticky hustším prostředím se jeho fáze mění na opačnou 
(jako by se optická dráha změnila o 

⁄ )! 

Možností realizace uspořádání pro interferenci světla je mnoho, zde se seznámíme pouze s interferencí 
na tenké planparalelní a klínové vrstvě, dvojštěrbině a mřížce (zde dochází současně k ohybu světla 
(difrakci) mimo oblast přístupnou podle geometrické optiky) a jednoduchým interferometrem. 

PŘÍKLADY: 

5.4-1. Na klínovou vrstvu tvořenou sklem o indexu lomu 

          umístěným ve vzduchu dopadá 

kolmo k povrchu svazek rovnoběžných paprsků o vlnové délce 

            . Jaký úhel 

svírají stěny klínu, je-li vzdálenost mezi dvěma sousedními světlými (červenými) proužky 
          ? 

Řešení: 

Nápověda: Protože hledaný úhel bude velmi malý, lze zanedbat lom paprsků na rozhraních. 
Interferovat budou paprsek odražený hned na prvním rozhraní s paprskem odraženým až na druhém 
rozhraní (paprsky vícenásobně odražené mají mnohem menší intenzitu).  

Obr. 5.4-1 

229 

První paprsek se odráží o prostředí s větším indexem lomu, převrací se tedy fáze, což odpovídá posunu 
o