sbirka_uloh

[

LED  Na   6 5 

⁄

] 

Obr. 5.3-3

227 

5.3-5. Jaký je poměr osvětlení zemského povrchu v Ostravě za jasného dne v hvězdném poledni v den 

zimního a letního slunovratu, je-li Slunce v nejvyšším bodě v létě  1   63°37  nad obzorem a 
v zimě 

 2   16°43  nad obzorem (viz obrázek 5.3-4)? Mírně větší vzdálenost Země od Slunce 

v létě a vliv atmosféry zanedbejte. 

[

z  L   0 32 

⁄

] 

5.3-6. Do jaké výšky nad stolem je třeba pověsit žárovku o svítivosti 60 cd, aby byl střed stejně 

osvětlen jako od žárovky se svítivostí 120 cd, visící ve výšce 

            nad stolem? 

[

               ] 

5.3-7. Jakou minimální svítivost musí mít bodový zdroj, aby jej lidské oko ještě bylo schopno 

detekovat za tmavé noci na vzdálenost 10 km? Lidské oko registruje nejmenší osvětlení 
            

[

              ] 

5.3-8. Svítivost majáku v určitém směru je 

            Jak by jím byla osvětlena loď, stojící kolmo ve 

směrudopadajících paprsků ve vzdálenosti 2 km? Jaký by byl jas lodi, pokud by difuzně 
odrážela polovinu dopadajícího světla (jako kosinový zářič, viz příklad 5.3-2)? 

[

                             ] 

Obr. 5.3-4 

228 

5.4. VLNOVÉ VLASTNOSTI SVĚTLA 

Základní pojmy a vztahy, které je třeba znát: 

Optická dráha 

  je vzdálenost, kterou by světlo urazilo ve vakuu za stejnou dobu, jako urazilo svou 

dráhu v daném optickém prostředí; jestliže v prostředí o indexu lomu n světlo urazí skutečnou dráhu s, 
je jeho optická dráha 

      . 

Interference (skládání) světelného vlnění vzniká za předpokladu jeho časové i prostorové koherence 
(fázový rozdíl skládaných vln je v uvažovaném bodě prostoru v čase konstantní). To se realizuje 
rozdělením a následným spojením paprsku z jednoho zdroje.