sbirka_uloh

vidět při pohledu od dvojštěrbiny. Využili jsme toho, že      .  

230 

Obr. 5.4-2 

Podmínka pro interferenční maximum tedy bude 

              takže n-té maximum vznikne na 

stínítku ve vzdálenosti 

a vzdálenost sousedních maxim bude 

Odtud  

Bylo použito světlo o vlnové délce 600 nm. 

5.4-3. Na vrstvu oleje o tloušťce 

               , která je na vodě, dopadá kolmo bílé světlo. Která 

barva vyhasne a která bude nejsilnějiodražena, je-li rychlost světla v oleji 

    a ve vodě je větší? 

[

                                    ] 

231 

5.4-4. Na mřížku se 100 vrypy na 1 mm dopadá kolmo rovnoběžný svazek koherentního červeného 

světla o vlnové délce λ = 700 nm. V jaké vzdálenosti od sebe budou první a třetí světlý 
proužek na stínítku postaveném ve vzdálenosti 

          od mřížky? Nápověda: interferenční 

maxima vznikají pod stejnými úhly jako u dvojštěrbiny se stejnou vzdáleností štěrbin, jako je 
vzdálenost sousedních vrypů mřížky. 

[

              ] 

5.4-5. Mřížky s vysokou hustotou vrypů se používají k rozkladu světla ve spektrometrech. Pod jakými 

úhly vzniknou první maxima pro jednotlivé čáry rtuťové výbojky o vlnových délkách 436nm 
(modrá), 546 nm (zelená) a  578nm (žlutý dublet), má-li mřížka 600 vrypů na mm?  

[

                      ] 

5.4-6. Interferometry jsou velmi citlivá měřicí zařízení. Mohou sloužit mimo jiné k měření indexu 

lomu vzduchu, který se jen velmi málo liší od indexu lomu vakua (1). Předpokládejme, že 
interferometr na obrázku 5.4-4 je seřízen tak, že obě ramena jsou stejně dlouhá a je-li v obou 
celách stejné prostředí, po průchodu interferometrem tedy interferují první a druhý paprsek 
konstruktivně (v praxi se někdy spíše sledují interferenční proužky na malé plošce za 
interferometrem). Nyní z první cely vyčerpáme vzduch, takže v ní bude vakuum. Pak pomalu 
vpouštíme vzduch zpět, až se tlak vyrovná s okolím. Na výstupu z interferometru se střídají 
maxima a minima. Jaký je index lomu vzduchu, jestliže cela je dlouhá