sbirka_uloh

Výsledné vlnění můžeme určit: 

93 

a)  graficky 

b)  algebraicky 

V bodě M se skládají izochronní kmitání s různou fází. 

Jsou-li tato vlnění koherentní: 

a výsledné vlnění obecně charakterizuje funkce: 

    √                               

kde  

Fázový rozdíl vlnění je: 

kde              je dráhový rozdíl. 

a)  je-li: 

94 

vlnění se skládá se stejnou fází, tj.: 

kde                   (dráhový rozdíl je roven celistvému násobku vln) 

b)  je-li 

vlnění se skládá s opačnou fází, tj.: 

kde                    

Stojaté vlnění 

Je vlnění vzniklé superpozicí dvou izochronních postupných vln (podélných nebo příčných) šířících se 
proti sobě. V ideálním případě mají vlny stejnou amplitudu A (úplně stojaté vlnění). 

           (       

)              (       

)  

Výsledná vlnová funkce je algebraickým součtem 

95 

Výsledné vlnění je harmonické, má stejnou frekvenci jako obě vlny a výsledná amplituda     
        

 
  nezávisí na čase, pouze na souřadnici (tj. na poloze daného kmitajícího bodu od počátku 

souřadnic). 

Šíření vlnění v prostoru 

Huygensův – Fresnelův princip: 

„Dospěje-li vlnění do nějakého bodu prostoru, tento bod se stává zdrojem elementárního vlnění.“ 
Výsledná vlnoplocha je obalovou plochou elementárních vlnoploch ve směru šíření vlnění. 

Popis vlnění v prostoru: 

Uvažujme homogenní (stejnorodé) a izotropní (ve všech směrech stejné fyzikální vlastnosti) 
prostředí. Vlnění se šíří ve všech směrech stejnou fázovou rychlostí.