sbirka_uloh

Vznik vlnění: rozkmitáme jednu částici, díky vazbě se kmitavý rozruch šíří postupně řadou částic. 

Vlnění dělíme na postupné a stojaté, dále na podélné a příčné. 

a)  Postupné vlnění 

Kmitavá soustava je otevřená (teoreticky nekonečných rozměrů) a nedochází k odrazu vlnění. 
Kmitavý rozruch se šíří od zdroje (generátoru) postupně řadou HB. 

b)  Stojaté vlnění 

Probíhá v uzavřených kmitavých soustavách. Je dáno superpozicí dvou postupných vln šířících se proti 
sobě. 

c)  Příčné vlnění (transverzální) 

Body kmitají kolmo ke směru, kterým se vlnění šíří. Vzniká v tělesech pružných při změně tvaru a 
vyskytuje se tedy u pevných těles a povrchů kapalin. 

d)  Podélné vlnění (longitudinální) 

Body kmitají ve směru šíření vlny a nastává zhušťování a zřeďování kmitajících bodů kolem míst, 
v nichž je okamžitá výchylka bodu nulová. Vzniká v prostředí pružném při změně objemu. Vyskytuje 
se u pevných látek, kapalin i plynů. 

Mechanické postupné vlny v neabsorbujícím prostředí 

Zdrojem je každá kmitající mechanická soustava elasticky spřažená s nosným prostředím. Kmitání 
každé částice je zpožděno oproti kmitání částice předchozí. 

90 

Fázová rychlost: Rychlost, kterou se šíří kmitavý rozruch (fáze vlnění) k následujícím bodům kmitavé 
soustavy. Značíme ji    a jednotkou je     

  . 

Vlnová délka: Vzdálenost, do které se dostane kmitavý rozruch za dobu jedné periody. Značíme ji   a 
jednotkou je  . Je to také vzdálenost dvou nejbližších bodů řady, které kmitají se stejnou fází.

Platí vztah: 

A) Jednorozměrné příčné postupné vlnění 

Vlnění (příčné) je dostatečně určeno pomocí (příčné) výchylky v kterémkoliv okamžiku   a 
v jakémkoliv místě o souřadnici  :