Teorie obvodu I (TOI)

U

Y

I

P

P 

  a  reaktivní 

U

Y

I

Q

Q 

  sloţkou  proudu.  Ve 

fázorovém diagramu sloţek proudu zakreslíme aktivní sloţku proudu ve fázi s řídícím fázorem napětí, 
kdeţto reaktivní sloţku proudu kolmo na fázor napětí. Měřítka napětí a proudu jsou totoţná s měřítky 
pouţitými  ve  fázorovém  diagramu  obvodových  veličin  v obr.  1.  Zvolíme-li  měřítko  admitance 

1

m

m

U

I

Y

,  pak  záměnou  písmena  I   písmenem  Y   v obr.  3  obdrţíme  fázorový  diagram  sloţek 

admitance.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obr. 2 Obvodový model admitance 

Obr. 3 Fázorový diagram složek proudu 

Û 

Π

 U 

j 

+1 

 I 

 I U 

0 

IP 

Û 

IQ 

YP 

YQ 

Î

Û 

Π

 Y 

IQ 

10. Určování parametrů a imitancí technických prvků; ekvivalence, Jouleovo teplo 

140 

b)  Podíl napětí a proudu nazýváme impedance 

,

 j

ˆ

Im

 j

ˆ

Re

)

sin

 j

(cos

e

e

e

e

ˆ

ˆ

ˆ

j

)

(

 j

j

j

Q

P

Z

Z

Z

Z

Z

Z

Z

Z

I

U

I

U

Z

I

U

Z

I

U

I

U

kde 

Z

Z

Z

ˆ

Re

cos

, 

Z

Z

Z

ˆ

Im

sin

. 

Fáze  impedance  je  definovaná  výrazem 

I

U

Z

  (obr.  5).  Impedance  je  normování  napětí 

proudem. Impedanci modelujeme sériovým  zapojením aktivní 

P

Z   a reaktivní 

Q

Z  sloţky impedance 

(obr. 4), které charakterizujeme aktivní 

I

Z

U

P

P 

 a reaktivní 

I

Z

U

Q

Q 

 sloţkou napětí. Ve fázorovém 

diagramu  sloţek  napětí  (obr.  5)  zakreslíme  aktivní  sloţku  napětí  ve  fázi  s řídícím  fázorem  proudu, 
kdeţto  reaktivní  sloţku  napětí  kolmo  na  fázor  proudu.  Zvolíme-li  měřítko  impedance 

1

m

m

I

U

Z

, 

pak záměnou písmene U  písmenem  Z  v obr. 5 obdrţíme fázorový diagram sloţek impedance.