Teorie obvodu I (TOI)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
J
i
u
/
)
,
(
.
0
10
20
30
40
-2.0
0.0
2.0
4.0
6.0
t (ms)
p
(
k
V
A
)
0.0
0.1
0.2
0.3
0.4
442
722
1002
t (s)
(u
,i
)/
J
(
V
A
)
Obr. 3 Průběh výkonu:
611
,
0
VA,
1182
,
W
722
P
P
λ
P
P
.
Obr. 6 Průběh podílu
J
i
u /
)
,
(
.
Jeho hodnota udává přírůstek střední hodnoty práce za dobu jedné periody a zároveň střední hodnotu
aktivní sloţky elektromagnetické energie dodané vnějším obvodem za tutéţ dobu.
1. Vymezení elektromagnetických jevů obvodovými modely
13
Střední hodnota skalárního součinu dvou stejných (identických) veličin na době periody udává
přírůstek střední hodnoty práce na lineárním prvku s jednotkovou hodnotou parametru, buď
Ω
1
R
,
potom
i
u
1 nebo
S
G
1
, potom
u
i
1 a následně
2
)
,
(
)
,
(
I
T
i
i
T
i
u
,
2
)
,
(
)
,
(
U
T
u
u
T
i
u
.
Podíly
R
I
P
P
2
/
,
G
U
P
P
2
/
udávají kolikrát je hodnota činného výkonu větší neţ střední hodnota
práce příslušného lineárním prvku s jednotkovou hodnotou parametru. Součinem hodnot R a G
zjistíme, ţe
1
2
2
2
2
2
2
P
P
P
P
P
I
U
P
RG
.
V důsledku této nerovnosti definujeme rozdílem čtverců hodnotu
2
2
2
P
F
P
P
P
, kde písmenem
F
P
označujeme tzv. fiktivní výkon a písmenem P zdánlivý výkon, který je definován geometrickým
průměrem středních hodnot práce prvků s jednotkovými hodnotami parametrů
2
2 I
U
P
.
S ohledem na důslednost (konzistenci) termínů v této publikaci, budeme také místo přívlastku činný
pouţívat i přívlastek aktivní v návaznosti na fiktivní, a následně zaváděný termín reaktivní.
1.2.5 Činitelé výkonu
V roce 1897 Steinmetz definoval podílem aktivního a zdánlivého výkonu činitel aktivního výkonu,
zatímco podílem fiktivního a zdánlivého výkonu definoval v roce 1979 Depenbrock činitel fiktivního
výkonu