Vypracovane-otazky-ke-zkousce

Účinek cytokinů Typu 1Pro počáteční stadium aktivace je důležitý IL-2. Po iniciální stimulaci TH-lymfocytů (pomáhajících T-lymfocytů) buňkami prezentujícími antigen, je secernován IL-2, který buňky aktivuje jako antigen i jako mitogen zralé klidové T-lymfocyty. IL-2 interakcí se svým vysoce afinitním receptorem podporuje klonální expanzi efektorových T-buněk, původně aktivovaných antigenem. IL-12 přímo navozuje iniciální vývoj Th1 buněk a tvorbu Th1 buněk secernujících IFNg. IL-12 je také asi supresorem produkce IgE navozené IL-4. IFNg kontroluje třídu protilátek tvořených B-buňkami, snižuje expresi antigenového komplexu MHC I. a II. třídy a zvyšuje účinnost zneškodňování intracelulárních parazitů pomocí makrofágů.

Účinek cytokinů Typu 2Sekrece IL-4 Th2-buňkami vyvolává v rámci humorální odpovědi selektivní produkci isotypů imunoglobulinů IgG, IgA a IgE. IL-4 reguluje expresi povrchových antigenů na B-buňkách, což má za následek podporu antigen-prezentující kapacitu B-buněk. IL-5 hraje důležitou úlohu jako eosinofilní hematopoetický růstový faktor. Také modifikuje funkci bazofilů a navozuje jejich diferenciaci. Má velmi důležitou úlohu ve vzniku přecitlivělostní reakce a jiných chorob sdružených s infiltrací eosinofily. IL-5 také stimuluje B-buňky k diferenciaci na buňky secernující imunoglobuliny. IL-10 vykonává široké spektrum aktivity na řadu buněk, a to jak s imunosupresivním tak imunostimulačním efektem. IL-10 produkovaný Th2-buňkami inhibuje produkci cytokinů, hlavně IFNg, tvořenými v Th1-buňkách po aktivaci antigenem. Je též potentním regulátorem tlumícím buňkami zprostředkovanou imunitní odpověď, což způsobuje jeho silný protizánětlivý účinek. IL-13 je pleiotropní cytokin, produkovaný aktivovanými Th2-buňkami. Má asi vliv na morfologii a vznik fenotypů u monocytů navozenou expresí IgE-receptorů a potlačením exprese komplxu MHC II. třídy. Také se účastní přesmyku produkce IgE a IL-4-dependentního IgG4 a syntézy IgE v přítomnosti T-buněk.

22. MITÓZA, JEJÍ REGULACE A PORUCHY

• proces dělení somatických buněk mnohobuněčných organismů

• během tohoto dělení vznikají z 1 mateřské buňky 2 dceřinné buňky s identickou genetickou výbavou

• celý proces segregace chromosomů do dceřinných buněk je zajišťován mitotickým dělícím vřeténkem

• první mitotická dělení ve vývoji jedince = rozdělení zygoty

• další dělení zajišťují růst, diferenciaci a obnovu orgánů a tkání

• mitóza je součástí buněčného cyklu

• 2 hlavní části – rozdělení jádra

- cytokineze – rozdělení cytoplasmy

• nezbytné podmínky – předchozí replikace DNA v S-fázi buněčného cyklu – zdvojení veškeré

chromosomální DNA (během mitózy se pak ve formě spiralizovaných chr.

rozdělí do dceřinných jader), duplikace centrosomu

• kontinuální proces, ale má 5 stadií – profáze, prometafáze, metafáze, anafáze, telofáze