Vypracovane-otazky-ke-zkousce

• Diplotén

• homologní chromosomy se začínají oddělovat, synaptonemální komplex se odbouráví

• v místech crossing-overu zůstávají chromosomy spojené = chiasmata

• rozložení chiasmat není pravidelné, mohou se vyskytovat téměř kdekoli na chromosomu, ale existují místa, kde ke crossing-overu dochází častěji („hotspots“) a místa s málo pravděpodobným výskytem (pericentromerická oblast)

• indiference chiasmat – snížení psti vzniku chiasma v blízkosti výskytu jiného

• člověk – 1-3 chiasmata na každém homologním páru v závislosti na velikosti chr., celkově

40-50 chiasmat v 1 buňce

• v každém bivalentu zřetelně rozpoznatelné 4 chromatidy => tetráda

• Diakineze

• chromosomy se maximálně kondenzují a zkracují

METAFÁZE I

• na začátku mizí jaderný obal a tvoří se dělící vřeténko

• páry homologních chromosomů jsou pomocí kinetochorů připojeny k mikrotubulům dělícího aparátu a řadí se v ekvatoriální rovině buňky

• chiasmata udržují homologní chromosomy pohromadě až do začátku anafáze I – nejdřív jsou v místech, kde proběhl crossing-over, ale později jsou posunuta směrem ke koncům chromatid (terminalizace chiasmat)

ANAFÁZE I

• po rozpojení chiasmat se homologní chromosomy rozcházejí k opačným pólům vřeténka => původní diploidní počet chromosomů se redukuje na polovinu – haploidní počet

• rozchod chromosomů maternálního a paternálního původu k pólům probíhá zcela náhodně

TELOFÁZE I

• haploidní sady chromosomů se shlukují na pólech buňky, vznikají 2 dceřinná jádra a po rozdělení CP 2 dceřinné buňky

• tato fáze je krátká

INTERKINEZE

• chromosomy swe dočasně despiralizují

• velmi krátká, buňka poté vstupuje do II.zracího dělení

MEIÓZA II

• proces velmi podobný mitotickému dělení, jenom celkový počet chromosomů je haploidní

• v metafázi II se chromosomy tvořené 2 sesterskými chromatidami rovnaji v ekvatoriální rovině

• osa dělícího vřeténka je kolmá k ose vřeténka v meióze I

• v anafázi II se sesterské chromatidy rozcházejí k opačným pólům

• konečným produktem jsou 4 buňky s haploidním počtem chromosomů – představovaných každý 1 chromatidou

VÝZNAM MEIÓZY

• mechanismus zvyšující genetickou variabilitu

• umožňuje např. lepší adaptaci při změnách zevního prostředí

• proces meiózy je základní příčinou obrovské variability mezi jedinci téhož druhu

• každá z gamet, která vzniká meiotickým dělením je geneticky odlišná jedna od druhé a každý jedinec je geneticky odlišný od ostatních

PORUCHY

• správný proces segregace v meióze II = disjunkce

• když v některém z těchto kroků nastane chyba, správný rozchod je narušen a vytváří se gamety s chybnou genetickou výbavou

• porucha správné segregace = nondisjunkce

• ke správnému rozchodu homologních chromosomů v meióze přispívá i proces crossing-overu a tvorba chiasmat – ta udržují chromosomy u sebe až do jejich rozchodu před začátkem anafáze I

• při selhání tvorby chiasmat může docházet k předčasnému oddělení chromosomů a k jejich nepravidelné segregaci do dceřinných buněk

• nondisjunkce u člověka – vznik aneuploidií (Downův syndrom)