Vypracovane-otazky-ke-zkousce

OOGENEZE

• ženské pohlavní buňky – vajíčka  vznikají v ovariích

• lidské vajíčko má průměr 0,1mm, velikost je druhově specifická

• vajíčko vzniká z buněk zárodečné linie v kůře vaječníků  ve vaječníku plodů je založeno okolo 2 milionů zárodečných buněk – oogonií  množení oogonií mitotickým dělením začíná koncem 2.měsíce a končí v 6.měsíci intrauterinního vývoje

• k oogoniím  přikládají se v jedné vrstvě buňky coelomového epitelu  vznikají tzv.primordiální folikuly; asi u ½ se tato vrstva nevytvoří  buňky hynou apoptózopu

• oogonie primárních folikulů  mitózou vzniknou oocyty I.řádu (u žen jejich vznik – stadium růstu – končí již do 3.měsíce po narození)  vstupují do meiosy

• profáze 1.zracího dělení probíhá až do diplotenního stadia, ve kterém oocyty setrvávají až do hormonální iniciace dalšího zrání = tzv. dyktyoténní stadium  zrání jednotlivých folikulů pokračuje až po pubertě vlivem hormonů; stadium zrání pak probíhá po celé období pohlavní aktivity ( u ženy v cyklech Ø 28 dní – dozrává vždy po jednom vajíčku)

• dozrání vajíčka je řízeno hormonálně  stimulem k pokračování prvého zracího dělení je u některých druhů progesteron, u jiných změna hladiny estrogenů a progesteronu v průběhu cyklu

• během života ženy dozrává asi jen 400 – 500 vajíček

• V pubertě se nejprve zvětšují jak primární oocyty, tak okolní folikulární buňky. Okolo primárního oocytu se taktéž objevuje vrstva glykoproteinové hmoty (zona pellucida). Vzniklý útvar se nazývá primární folikul, folikul s vícevrstevným obalem folikulárních buněk a dutinkou se potom nazývá sekundární folikul. Vrcholem vývoje folikulu je Graafův folikul, který je opět větší, vyplněný velkou dutinou s tekutinou. Vajíčko je na jedné straně spojeno s vrstvou folikulárních buněk (granulózní buňky), které tvoří obal folikulu (jako tzv. membrana granulosa). Nad vrstvou těchto buněk jsou potom buňky thekální. (pak těsně před ovulací je dokončeno první meiotické dělení a vzniká sekundární oocyt a pólové tělísko, ovulace prasknutí graafova folikulu a uvolnění oocytu..)

• 1.meiotickým dělením (v metafázi) z vyvíjejícího se ooccytu vzniknou 2 haploidní buňky: 1 oocyt II.řádu a 1 buňka rudimentární – tzv.polocyt (první pólové tělísko) buňka zůstává nerozdělena  po ovulaci  2.meiotické dělení (iniciováno po ovulaci a dokončeno až po proniknutí spermie do vajíčka, během ovulace dospěje do metafaze II) , kdy z oocytu II.řádu vznikne 1 zralý oocyt a druhé pólové tělísko; zároveň 1.polocyt prochází ještě mitózou  dělí se ve dvě  všechna 3 pólová tělíska záhy zaniknou a jsou resorbována

• neoplozené vajíčko zaniká

• výsledkem meiotického dělení při oogenezi je pouze jedna pohlavní bunka- vajíčko a 2-3 polová tělíska, která následně podléhají degradaci

• v průběhu zrání vajíčka před ovulací jsou některé geny vajíčka intenzivně exprimovány  probíhá syntéza RNA, proteinů a různých zásobních látek  některé mRNA jsou transportovány do cytoplazmy, kde jsou skladovány v inaktivní formě a aktivovány teprve po oplodnění vajíčka

• další zásobní látky, proteiny i RNA všech typů jsou do vajíčka transportovány z buněk folikulu; některé zásobní látky (např.žloutek u ptáků) jsou syntetizovány v játrech matky a transportovány krví do vajíčka  struktura vajíčka i množství látek jsou tak významně ovlivněny geny mateřských somatických buněk

• proces zrání probíhá v určité časové posloupnosti  při poruchách hormonální regulace  prodloužení proliferační fáze cyklu  „přezrávání“vajíčka a dezintegrace struktury buněk  i poruchy dělícího vřeténka a vznik nondisjunkcí chromosomů a aneuploidie plodu

• Primární oocyt je diploidní, sekundární oocyt je haploidní se zdvojenými chromatidami a teprve výsledný oocyt je haploidní s polovinou genetické informace. Pólová tělíska v drtivé většině případů beze zbytku zanikají (slouží pouze pro eliminaci chromosomů během meiózy); první pólové tělísko také může projít druhým meiotickým dělením a dát vzniku dvěma haploidním buňkám, které ale stejně zaniknou.