Vypracovane-otazky-ke-zkousce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1) Maternální typ dědičnosti
2) Díky mitotické a meiotické segregaci nacházíme různý stupeň postižení v různých tkáních a
variabilní projevy u potomků v jedné mateřské linii, což souvisí s existencí tzv. prahového
efektu, což je pozorování, že pro manifestaci dysfunkce je nutné, aby byl překročen určitý
poměr mitochondrií s mutantní a normální mtDNA (ve většině případů 60-90%)
3) Projevy poruchy OXPHOS (oxidativní fosforylace) – dědičná mitochondriální onemocnění
většinou postihují tkáně s vysokými nároky na přísun energie (neuromuskulární systém či CNS)
Molekulárně genetickou podstatou mitochondriálních patologií mohou být buď delece, oblast 5 kb dlouhá mezi geny pro ND5 (NADH-dehydrogenázová subjednotka 5) ATPáza 8 (ATP-ázová podjednotka 8) nebo bodové mutace (většinou měnící smysl čtení kodonu - missense nebo substituce) př. delecí mohou být např. Kearns-Sayre syndrom s charakteristickou progresivní externí oftalmoplegií, pigmentovou degenerací sítnice a srdečními a cerebelárními obtížemi. Mezi mitochondriální patologie způsobené bodovými mutacemi patří např. LHON (Leberova Hereditální Optická Neuropatie) onemocnění je charakteristické slepotou mužů mladších 25 let; penetrance choroby je 3-4krát vyšší u mužů než u žen; dalšími bodovými mutacemi, které zapříčiňují mitochondriální poruchy jsou syndrom MELAS (Mitochondria Myopathy, Encephalopathy, Lactic Acidosis, Stroke-like episodes), jehož první příznaky nastupují mezi 5.-15. rokem života jedince. Genetickou podstatou je 1-nukleotidová substituce v genu pro tRNA leucinu (pozice 3243), syndrom MERF (Myoclonic Epilepsy with Ragged red Fibers), který se manifestuje u postižených osob mezi 5.-12. rokem života jedince.
GENOMICKÝ IMPRINTING
= proces, kdy je aktivita určitého genu regulována v závislosti na tom, od kterého rodiče byl gen zděděn
většinou to znamená, že pouze maternální nebo paternální alela je exprimována (aktivní), kdežto druhá je utlumena
souvisí s metylací bazí genů – inaktivace genu je vyvolána metylací cytosinů následovaných ve vlákně DNA guaninem potlačuje transkripci; metylace neovlivňuje replikace, ale gen je nefunkční; metylace způsobí deacetylaci NK větší kondenzace chromatinu
genomický imprinting je výsledkem odlišného stupně metylace na maternálním a paternálním chromosomu metylace je děděna z jedné buněčné generace do další; během života jedince je konzervována v důsledku stabilní enzymové výbavy buňky změna aktivity genu může nastat v zygotě, kdy dojde k novému vztahu mezi paternálními a maternálními chromosomy
mikrodelece 15q 11 – 12 (obl. 1 – 1 až 1 – 3)
I. Prader – Wiliův syndrom hypotonie, rozvoj řeči, obezita, hypogonadismus, delece části
paternálního chromosomu
II. Angelmanův syndrom hypertonie, ataxie, křeče, nerozvoj řeči, záchvaty smíchu – „šťastná