3a._Prednaska_Systemy_spravy

• Z teoretických základů správy vyplývají pro správní 

orgán čtyři klíčové aktivity:  

• Formulace strategie,  
• Tvorba firemní politiky,  
• Dohled nad prací managementu, 
• Skládání účtů vlastníkům a dalším stranám.  

• Musí respektovat vnitřní prostředí i vnější okolí.  
• Nezaměřuje se pouze na řešení současných a 

minulých problémů, ale také budoucnost společnosti. 

• Po formulaci strategie následuje tvorba firemní 

politiky.  

• Na úrovni firmy musí zajistit dohled nad 

managementem a jeho výkonností.  

• Za celý proces nese odpovědnost, a tak musí 

pravidelně skládat účty zainteresovaným stranám 
v čele s vlastníky.  
 

• Dva základní modely správních orgánů  

• Jednoúrovňový a dvouúrovňový model.  

• Nejvyšší orgán v obou dvou modelech 
• Kolektivní orgán tvořený všemi přítomnými 

akcionáři.  

• Schází se v pravidelných intervalech ke schválení 

účetní závěrky a další zásadní dokumentace.  

• Valnou hromadu svolává představenstvo či rada 

ředitelů.  

• Valnou hromadu je oprávněn svolat i některý 

z akcionářů či skupina za určitých podmínek.  

• Dva správní orgány: valná hromada a rada ředitelů.  
• Typicky složena z několika vrcholových manažerů v roli exekutivních 

ředitelů a jedinců pocházející mimo organizaci v roli neexekutivních.  

• Hlavním úkolem monitorovat a hodnotit práci managementu, 

schvalovat důležitá rozhodnutí a v neposlední řadě prosazovat zájmy 
akcionářů.  

• Důležitou pravomocí rady je jmenovat a odvolat generálního 

ředitele. 

• V čele rady stojí předseda odpovědný za fungování rady.  

• V minulosti obvykle generální ředitel.  
• Zajišťuje, že se pravidelně schází, že ředitelé mají přístup ke všem 

informacím pro řádný výkon své funkce a že se všem ředitelům dostává 
prostor pro vyslovení svého názoru na schůzi rady.