7._prednaska_Financni_krize

otevřela otázku morálního hazardu chránící bankéře za 
nezodpovědné rozhodování. 

Byly snad některé aktivity finančních institucí nelegální? 

Je možné, že si zodpovědní lidé ani neuvědomovali, že udělali 
něco špatného? 

Budou finanční experti, kteří navrhli sofistikované cenné papíry 
a další systém finančního inženýrství povoláni k odpovědnosti? 

Měly by jejich výtvory podléhat silnějšímu dozoru?

OECD NA MÍSTĚ ČINU
V polovině roku 2009 stanovila 4 klíčové oblasti, které se ukázaly 

jako nefunkční:
Řízení rizik firmy

• informace se k radě ředitelů ani k top managementu často 

nedostaly

• členové rady neměli dostatečnou kvalifikaci, a to hlavně 

v oblasti financí

Nefunkčnost rady ředitelů

• rada schválila strategii, ale nenastavila vhodné ukazatele 

monitorování její implementace

Odměňování

• systém odměňování vybízel k rizikovým investicím a 

nezohledňoval dlouhodobé zájmy

Slabý akcionářský aktivismus

TROCHA EMPIRIKY

Příčiny se shodují s předcházející americkou krizí v roce 2001. 

Krizové období dobrým momentem, kdy se mohlo ukázat, zda se 
finanční instituce s dobře fungující správní strukturou dokáže vyrovnat 
s problémy lépe než konkurence. 

• Lepší systém správy vedl během krize k lepším finančním 

výsledkům amerických bank.  

• Studie, jak si vedly finanční instituce ve 30 zemích zasažených krizí, 

tvrdí, že ty s většinovým institucionálním vlastnictvím a větší 
nezávislostí rady ředitelů měly během krize horší zisk na akcii než 
ostatní. 

• Manažeři společností s podílem institucionálních investorů už před 

krizí vyhledávali rizikové příležitosti. 

• Od roku 2000 do 2006 banky změnily výkonným ředitelům balíčky 

odměn k větší motivaci v hledání nových příležitostí.

REGULATORNÍ ZMĚNY PO KRIZI

USA

Dodd-Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act

• Největší regulatorní zásah od VHK

EU

Shareholders rights directive (2007/36/EC)