Elektrotechnika_1_Skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
mp
U a
mv
U stejně veliké, tj.
v
v
p
p
l
H
l
H
=
.
( 4.32 )
Záporné znaménko zde nemusí být bráno v úvahu, protože má význam jen při řešení obvodu
v příslušných charakteristikách. Současně je stejně veliký i magnetický tok v magnetu a
v mezeře (při zanedbání rozptylu)
v
v
p
p
S
B
S
B
=
.
( 4.33 )
Nyní spolu rovnice ( 4.32 ) a ( 4.33 ) vynásobíme, tj.
v
v
v
v
v
v
v
p
p
p
p
S
l
B
S
l
H
B
S
l
H
B
0
2
µ
=
=
,
( 4.34 )
a vyjádříme součin
p
p S
l
, který je roven objemu materiálu permanentního magnetu
p
p
p
p
v
v
v
p
p
p
H
B
konst
H
B
S
l
B
S
l
V
=
=
=
0
2
µ
.
( 4.35 )
Vidíme, že potřebný objem materiálu je nepřímo úměrný součinu
p
p H
B
v pracovním bodě.
Tento tzv.
energetický součin má rozměr
3
/
m
J
a udává objemovou hustotu energie. Pro
minimální objem permanentního magnetu je třeba, aby součin
p
p H
B
byl maximální.
Maximálním energetickým součinem
max
)
(
p
p H
B
je určena poloha optimálního pracovního
bodu
opt
Q , a tedy optimálních hodnot magnetické indukce
popt
B
a intenzity
popt
H
, při které se
dosáhne minimálního objemu permanentního magnetu
min
p
V
. Podle
Obr. 4.20b je tento bod
vrcholem obdélníka s maximální plochou. Přibližně lze jeho polohu nalézt jako průsečík
úhlopříčky OP obdélníka o stranách
r
OB
a
c
OH
s magnetizační čarou permanentního
magnetu. Dá se dokázat, že pokud bychom aproximovali tuto část hysterezní smyčky pomocí
čtvrtelipsy, vede uvedená konstrukce k přesnému řešení.
Následující Tab. 4.3 uvádí několik typických materiálů, které se používají k výrobě
permanentních magnetů. V tabulce jsou uvedeny hodnoty remanentní indukce, koercivity a
maximálního energetického součinu.
140
Elektrotechnika 1
Tab. 4.3: Materiály pro permanentní magnety
Materiál magnetu
]
[T
B
r
]
[
1
−
Am
H
c
]
[
)
(
3
max
−
Jm
H
B
p
p
Poznámka
kobaltová ocel
0.95
18
4.5
klasický materiál první
třetiny 20. století
AlNiCo 1.25
45
15
materiál užívaný koncem 30.
let a během 2. světové války
nipermag 0.55
55 8
izotropní ferit
0.23
130
20
anizotropní ferit
0.35
240
25
SmCo5
0.95
670
160 – 195
R2Co17
1.1
725
190 – 240
NdFeB
1.2
900
225 – 280