Elektrotechnika_1_Skripta

Determinované průběhy dělíme z matematického hlediska na spojité a nespojité. Příklady 
spojitých průběhů proudu jsou na 

Obr. 5.1a,b, nespojitého průběhu na Obr. 5.1c.  

 
      a)  

       b) 

    c) 

Obr. 5.1:  Příklady spojitých a nespojitých veličin

V teorii obvodů používáme ideální obvodové prvky, u kterých se předpokládá přeměna pouze 
jednoho druhu energie. Energie je však z makroskopického hlediska spojitou funkcí času. 
Proto bylo např. u induktoru, kde se energie akumuluje pouze v magnetickém poli, nutné, aby 
se magnetický tok i proud měnily spojitě, zatímco u napětí tomu tak být nemuselo. Podobně u 
kapacitoru, kde se energie akumuluje pouze v elektrickém poli, musel být spojitý elektrický 
náboj a napětí, zatímco se připouštěla nespojitá změna proudu (viz také Obr. 2.10). Pokud by 
se totiž měla stavová (energetická) veličina změnit o konečnou hodnotu za nekonečně krátký 
časový interval, bylo by k tomu nutno dodat nekonečně vysoký výkon. V reálných obvodech 
se však s typem nespojitých průběhů ani nesetkáváme, což je dáno následující skutečností. U 
reálných prvků jsou totiž časové změny napětí a proudu vždy svázány s vytvářením a zánikem  
energie obou typů polí – elektrického i magnetického – protože každý reálný prvek má kromě 
své dominantní vlastnosti i příslušné vlastnosti parazitní. Přesto se mohou v určitých situacích 
vyskytnout tak rychlé časové změny některé obvodové veličiny, že je lze vzhledem k době 
trvání jiných obvodových veličin považovat za zanedbatelně krátké, a její nespojitý (skokový) 
průběh uvažovat jako jakousi užitečnou abstrakci, která nám usnadní analýzu daného obvodu 
(Obr. 5.1b,c). Nespojitosti jsou vyznačovány svislými čarami. S uvedenou problematikou se 
podrobněji setkáme až v teorii přechodných dějů v rámci předmětu 

Elektrotechnika 2. 

Z hlediska matematických postupů užívaných při analýze obvodů je vhodné rozdělit 

determinované průběhy dále na stacionární, periodické a neperiodické. 
 
 

0

t

tk 

i(t) 

0

t

tk 

i(t) 

0 

t 

i(t) 

144 

Elektrotechnika 1 

5.4  Stacionární a periodické veličiny 

Stacionární průběh nemění v čase svoji velikost ani svůj smysl. V praxi se běžně užívá 

pojmu 

stejnosměrný, přestože se nejedná o významově plně adekvátní výraz (není v něm