Elektrotechnika_1_Skripta

Elektrotechnika 2). Ty nastávají po zapnutí napájecích zdrojů nebo při změně nějakého 

obvodového parametru. V tomto případě pak bude odezva v obvodu časově proměnná, i když 
budou napájecí zdroje stejnosměrné. Naopak můžeme uvažovat obvod, který je ve stavu 
ustáleném, tj. kdy přechodné jevy (např. po připojení napájecích zdrojů) již v čase odezněly 
(přesněji jejich vliv lze prakticky zanedbat), ale který je buzen ze zdrojů periodických časově 
proměnných napětí či proudů (kap. 5.4). Potom hovoříme o tzv. periodickém ustáleném stavu. 
Speciálním případem je v praxi velmi důležitý harmonický ustálený stav (podrobně viz kurz 
Elektrotechnika 2), kdy je možné časové závislosti obvodových veličin popsat pomocí funkcí 
sinus nebo kosinus. Jsou-li napětí  či proudy budicích zdrojů stejnosměrné, hovoříme v této 
souvislosti o stejnosměrném ustáleném stavu.  

Časově proměnné mohou být nejen obvodové veličiny napětí a proud, které považujeme 

v teorii obvodů za základní, ale také veličiny pomocné (elektrický náboj a magnetický tok), 
které jsou nezbytné právě pro definici základních obvodových veličin a prvků. V obvodech se 
soustředěnými parametry jsou všechny tyto obvodové veličiny pouze funkcí času, v obvodech 
s parametry  rozprostřenými budou ještě navíc funkcí jedné prostorové souřadnice (viz kurz 
Elektrotechnika 2). Také u magnetických obvodů (kap. 4), ve kterých jsme budili magnetický 
tok průchodem proudu závity cívky, jsme dosud uvažovali proud stejnosměrný. Důsledkem 
byly stejnosměrné hodnoty magnetických veličin v pracovní oblasti magnetického obvodu. 
Avšak např. pro činnost transformátoru, má-li se v jeho sekundárním vinutí indukovat napětí, 
je nezbytné, aby proud primární cívkou byl časově proměnný. Jen tak bude totiž generován 
v jádře transformátoru časově proměnný magnetický tok, který v sekundární cívce způsobí 
indukci napětí podle Faradayova indukčního zákona. 

Elektrotechnika 1 

143 

5.3  Klasifikace časových průběhů veličin 

Z výše uvedeného vyplývá, že v elektrických (ale i magnetických) obvodech se můžeme 

prakticky setkat s velmi rozmanitými typy časových průběhů obvodových veličin. Jejich 
charakter významně ovlivňuje i volbu metod obvodové analýzy.  

Determinované průběhy lze vyjádřit matematickými funkcemi, které jednoznačně 

určují jejich funkční hodnoty v jednotlivých časových okamžicích. Pro daný časový okamžik 
lze proto jeho dosazením vypočítat zcela určitou hodnotu napětí  či proudu. Naproti tomu 
nedeterminované (stochastické) průběhy mají charakter náhodných procesů, kdy lze jejich 
hodnoty očekávat vždy jen s určitou pravděpodobností. Sem patří např. problematika šumů 
v elektrických obvodech. My se však v rámci úvodních kurzů elektrotechniky omezíme pouze 
na průběhy determinované.