Diplomova_prace_-_financovani_regionalniho_skolstvi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Národní program vzdělávání zpracovává MŠMT a je spíše politickým dokumentem, stanovuje základní cíle a obsahy vzdělávání a také obsah finančních prostředků, které jsou nezbytné pro udržení stanovených cílů.
Rámcové vzdělávací programy vydává MŠMT, jsou to vzdělávací programy také na národní úrovni a stanovují pro každý obor vzdělání jeho povinný obsah, rozsah a podmínky. Jsou závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu (viz. kapitola 4.3.1 Normativní financování krajského a obecního školství).
Školní vzdělávací programy vydává ředitel školy a vyjadřuje se k němu školská rada. Vychází z rámcových vzdělávacích programů a uskutečňuje se podle nich vzdělávání na jednotlivých školách.
1.3 Vzdělání
Na rozdíl od pojmu vzdělávání není vzdělání procesem, nýbrž výsledkem vzdělávacího procesu, je úspěšným ukončením procesu vzdělávání, a to pouze těch procesů vzdělávání, které dle speciálních zákonů poskytují stupeň vzdělání.
Za povšimnutí stojí, že právní úprava, obsažená v Listině základních práv a svobod, obsahuje pojem vzdělání, nikoliv vzdělávání, viz. výše čl. 33: „Každý má právo na vzdělání“. Tím by byl v duchu výše uvedeného pojetí myšlen pouze výsledek vzdělávání, ten ovšem nelze z pochopitelných důvodů každému zaručit, a to např. z důvodů studijního neúspěchu apod.8 Tato odlišnost v chápání pojmů vzdělání a vzdělávání je způsobena odlišným chápáním pojmů v době přijetí Listiny základních práv a svobod.
Abych se příliš neodchýlila od tématu mé práce, velmi zjednodušeně nastíním jednotlivé stupně vzdělání: jedná se vzdělání primární (základní), sekundární (střední), terciární (vysoké) a kvartérní. Pro téma této diplomové práce není důležité vymezení jednotlivých stupňů vzdělání, protože z veřejných rozpočtů jsou financovány také další procesy vzdělávání, které stupeň vzdělání neposkytují, např.financování mateřských škol, které neposkytují stupeň vzdělání, financování zájmových činností probíhajících ve školních klubech, ve střediscích volného času nebo financování činností, které vzdělávání „doplňují“ - typicky školní stravování.
1.4 Vzdělávací soustava
Výchovně vzdělávací soustava je soustava orgánů veřejné správy, jejichž úkolem je zajišťování výchovy a vzdělávání. Prostřednictvím tzv. výchovně vzdělávací soustavy se v České republice realizuje ústavní právo každého na vzdělání.
Vzdělávací soustavu v užším pojetí tvoří školy a školská zařízení vymezená ve školském zákoně.9 Školou je vzdělávací instituce, která poskytuje vzdělávání podle výše uvedených vzdělávacích programů, školský zákon taxativně vymezuje jednotlivé druhy škol – mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Tyto druhy škol se dále člení na typy škol, a to pouze pro účely označování, jde např. o gymnázium pro tělesně postižené. Typy škol jsou stanoveny prováděcími právními předpisy a nemají věcný dopad na vzdělávání, ani na financování.