Makro_-_vypisky_z_prednasek_a_skript

Řešení deficitu SR

1. Restriktivní zásahy (sektory školství, zdravotnictví)

   • Zeškrtávají se tak dlouho, až ten sektor nemůže fungovat

1. Emitace státních dluhopisů

   • Věřitelem se stávají domácnosti a podnikatelé

   • Jestliže se prodají do zahraničí, musíme počítat z výnosem

2. Monetizace dluhu

   • Vláda donutí banku, která není nezávislá, aby dala na objem dluhu další pěníze do oběhu, tj. přidání do příjmu – růst inflace

3. Použití fondu národního majetku (rarita, použila to jen ČR)

   • Peníze z privatizace

Deficit SR

1. Cyklický

   • Důsledek hospodářského (recese, deprese)

   • Projevem je vyšší nezaměstnanost – nižší příjmy do SR – potřebujeme větší množství transf. Plateb – nejnižší příjmy a největší výdaje

   • Následná konjunktura ho opraví

1. Strukturální

   • Situace kdy je eko na úrovni př. M. nezaměstnanosti

   • Spojen s nějakými událostmi

   • Dlouhodobý, těžko se odstraňuje

   • Příčinou je rozhodnutí vlády na vyšší vládní výdaje než jsou příjmy

Deficit SR a vytěsňovací efekty

Soukromý sektor se přestane angažovat do eko – stát se moc angažuje

• Nulové vytěsňovací efekty

• Částečné – byt. Výstavba

• 100%

Kdyby stát opravil nádraží a jezdilo by se busem hodně levně, tak přestaneme jezdit autem – krachne automobilka

Diskreční fiskální a časová zpoždění

1. Informační zpoždění – vládě velmi dlouho trvá, než přizná, že je něco někde špatného

2. Rozhodovací zpoždění – pořád se vyčkává, jestli se to nevyřeší samo

3. Legislativní zpoždění – než to schválí zákon atd…

4. Transmisní zpoždění – pokud nás má zachránit zakázka, je to zdlouhavé – výběrové řízení

5. Zpoždění účinku – bude aplikována v době, kdy už není potřeba a než to začne působit, může to nadělat problémy

Lafferova křivka

1. Teorie 2. Skutečnost

Existuje optimální daňové zatížení – daňová sazba, která maximalizuje daňové příjmy do státního rozpočtu.

Při nulové daňové sazbě nebudou žádné příjmy a při 100% sazbě zase nebude nikdo ochoten pracovat, a tudíž zase nebudou žádné příjmy.

Obvykle se Lafferova křivka značí tak, že na vrcholu je 50% daňové sazby, ve skutečnosti ale to je asi 35%.

• Břemeno daní v EU stoupá

• Jestliže se zvýší nějaké daně (třeba důchodové), tak se to vykompenzuje tak, že se zvýší jiné daně. Aby měl stát stále stejný příjem (takže sliby že se sníží daně, jsou kecy )

Čisté břemeno daní – kolik já skutečně odvedu na těch přímých a nepřímých daní

Nástroje fiskální politiky

1. Vestavěné stabilizátory – opatření, které jsou dány zákonem

   • Progresivní daň z příjmu (rovné daně nemají takový efekt)

   • Pojištění v nezaměstnanosti

   • Státní výkup zemědělských přebytků – jestliže jsou velké přebytky (např. obilí), stát ie vykoupí a peníze dá do státního fondu a doporučí farmářům, aby zaorali na něco, aby ta půda byla biologicky aktivní

   • Subvence a dotace k cenám zemědělské práce

     1. Diferenciální renta z půdy – vyšší bude třeba u Břeclavi, kde můžeme pěstovat téměř cokoliv a nižší bude třeba na Vysočině, kde kromě brambor a obilí se moc pěstovat nedá

     2. Cílem subvencí je transfer od daňových poplatníků ve prospěch zemědělců