Makro_-_vypisky_z_prednasek_a_skript
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Jestliže náklady vytlačují ceny vzhůru během období vysoké nezaměstnanosti a slabého využití zdrojů, jde o inflaci tlačenou náklady.
Důsledky inflace
Inflace má přerozdělovací efekty
Postihuje především příjemce fixních důchodů (stipendia, starobní důchod, invalidní,… vše ze státního rozpočtu)
Se změnou fixních a disponibilních důchodů se změní priority domácností na spotřebu
Nepříznivě ovlivňuje úroveň mezd a platů
Má sociální dopady a mění strukturu spotřeby
Znamená pokles hodnoty vkladů (ztrácí věřitelé a získávají dlužníci)
Nepostihuje majitele hmotných statků
Při pevném měnovém kurzu znamená převahu zahraniční nabídky a to zeslabuje ekonomický růst v zemi
Přestaneme věřit bankám (žádné výnosy), začneme spotřebovávat – nakupujeme – dojde ke krachu bank
Inflace a nezaměstnanost – vzájemně to spolu souvisí
Phillipsova křivka
Phillipsova křivka = popisuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací.
Klíčovým předpokladem je, že existuje inverzní vztah = jestli chceme udržet inflaci na nízké úrovni, potřebujeme větší nezaměstnanost
A-D = přirozená míra nezaměstnanosti
B-C = přeplacení lidí – skoková inflace
Období nízké nezaměstnanosti ovlivňuje Phillipsovu křivku (obr. 2)
Ekonomika se nejdříve nachází v bode A. Poté expanduje a nezaměstnanost klesá ve druhém obdoví v bode B pod přirozenou míru. Výsledkem je, že inflace roste nad setrvačnou míru.
S postupem času se však vyšší inflace stává anticipovanou a je zabudována do nové krátkodobé Phillipsovy křivky, takže při téže míře nezaměstnanosti jako v bodě B je vyšší míra inflace.Když se ekonomika ve čtvrtém období vrátí k přirozené míře v bodě D, je nyní zatížena vyšší setrvačnou a skutečnou mírou inflace
Je to pravda pouze v případě, že nezaměstnanost je větší než 4%
N úkor jednoho řešímedruhé
A-B = nezam. Se snižuje, ale inflace se zvyšuje
B-C
C-D = inflace se snižuje, ale nezam. Zvyšuje
Ekonomický růst
= roste-li reálný hrubý domácí produkt a národní důchod (na 1ob.) v čase.
Rozdíl:
Y= reálný produkt
T=čas
Koeficient růstu
Tempo růstu
nebo
Tempo růstu
Růst produktivity práce
Ekonomická síla
Ekonomická úroveň reál. GDP / 1 ob. V USD (počet eko. Aktivních lidí)
K-kapitál, L- práce, N-zdroje
Reálný důchod
Množství faktorů - kvantitativní
Růst K
Růst L
Kvalitativní změny
Zdokonalení (zlepšení)
Zdokonalení výrobních faktorů (kapitál, pracovní síla, úroveň řízení, organizace, inovace)
Intenzivní produkční funkce
Funkce státu
4 makroekonomické cíle
Vysoký produkt (přírustek produktu)
Kvalita, rychlý růst HNP, HDP, ND, čistý eko. Blahobyt, přírustky produktu, kvalita produktu -> produktové ukazatele
Zaměstnanost, pracovní síla
Míra zaměstnanosti, př. Míra zaměstnanosti, kolik lidí v produktivním věku nabízí svoji práci
Prvovýroba, druhovýroba, terciální sféra
Stabilita cenové úrovně
Inflace, čistá inflace, inflace na spotřební koš
Úroková míra, investice
Ekonomická aktivita země se zahraničím
Vnější ekonomika, vyhodnocení zahraničního obchodu, měnová bilance