Makro_-_vypisky_z_prednasek_a_skript

V ČR od 1990

1. ČNB – cedulová banka

   • Výhradním emitentem oběživa (papírových, kovových)

   • Až budeme mít EURO, bude emitovat (vytvářet) pouze ty Eura s českým rubem

   • Poskytuje úvěry bankám za příslušný diskont

   • Spravuje měnové rezervy

   • Reguluje činnost ostatních bank

1. Ostatní banky – komerční bankovnictví

   • Univerzální (poskytuje všechny služby (např. KB)

   • Specializované (hypoteční banky, …)

Peníze, inflace, úročitel, odúročitel

Úroková míra ČNB = diskontní sazba (nejdůležitější informace na bankovním trhu)

• Mezibankovní ú.s.

• Mezinárodní

  • FIBOR – F= Frankfurt

  • LIBOR – L= London

  • TIBOR – T= Tokio

  • NIBOR – N= New York

• Prima Rate – pro velmi významného klienta banka půjčí jen o málo dráhž než sama nakoupila (podobné jako u disk. Sazby ČNB)

U nás jsou depozita úročena složeným úročitelem

N=čas

I= úrok p.a. (např 0,1 = 10%)

Odúročitel

• Když rozhodujeme o budoucím CashFlow (tok peněz)

Fisherův efekt (f)

Trh práce, nezaměstnanost

Trh práce není pružný z hlediska pružnosti mezd

80% nabízí svojí pracovní sílu na trhu práce

Faktory nabídky práce

LA – lidé kteří jsou zaměstnaní

A-B – nedobrovolná nezaměstnanost (asi 70% nezaměstnaných v produktivním věku 18-65) – evidováni na úřadu práce

C – důchodový efekt – obvykle stačí mzda muže, ženy vychovávají děti atd….

Obrázek ukazuje, co se stane, když se mzdy nepřizpůsobují, aby vyčistily trh. Při příliš vysoké mzdě na úrovni WA je WA – A pracovníků zaměstnaných a A – B pracovníků nedobrovolně nezaměstnaných.

Od určité hranice mzdové sazby (bod C) se zvyšuje preference volného času před pracovní dobrou. Pod bodem C jsou nízké příjmy a ty znamenají i práci žen. S růstem reálné mzdy nabídka práce klesá.

Substituční efekt – lidé jsou na úkor svého volného času nabízet další práci

Nabídka práce:

Poptávka pro práci je dána: firmami, státem (policie, zdravotnictví, školství,…)

Determinanty ovlivňující trh práce

• Počet obyvatelstva

• Procento ekonomicky aktivních lidí

• Dána pracovní doba

Konkurence na trhu práce

• Čím menší kvalifikace a vetší možnost zapracování na podobné místo – tím menší mzdy – konkurence

• Kompenzace mezd

• Čistá ekonomická renta – mzda vysoce kvalifikovaných lidí, kteří nemají moc konkurentů

• Lékaři, matematici – nekonkurenční trh

• Učitelé, programátoři – konkurence

(kolik nám zbyde na útratu)

Míra nezaměstnanosti

U = počet lidí ev. Na úřadu práce

L = ekonomicky aktivní = skutečně zaměstnaní

Formy nezaměstnanosti

1. Frikční – krátkodobá nezaměstnanost (např. nelíbí se nám šéf, dám výpověď a za chvíli si najdu novou práci)

2. Cyklická – důsledek reálného hospodářského cyklu = výkyvy (př. Sklárny) a nebo při hospodářské krizi (př. ŠKODA – zastavuje vyýrobu)

   • Nižší zaměstnanost – nižší daňové příjmy do rozpočtu – ale potřebujeme vyšší transferové platby

3. Strukturální – nesoulad mezi nabídkou a poptívkou v důsledku změn

   • Vyčerpáme zdroje (např. při těžbě dojde surovina)

   • Je potřeba aktivní politika státu

     • Rekvalifikace

     • Vytváření nových pracovních sil

     • Vytváření nových průmyslových zón

4. Sezónní – není to považováno za nezaměstnanost, je to risk podnikatele (provozovateli horské chaty nenapadne sníh)