Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Makro_-_vypisky_z_prednasek_a_skript

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1,67 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Projevem je vyšší nezaměstnanost – nižší příjmy do SR – potřebujeme větší množství transf. Plateb – nejnižší příjmy a největší výdaje Následná konjunktura ho opraví Strukturální Situace kdy je eko na úrovni př. M. nezaměstnanosti Spojen s nějakými událostmi Dlouhodobý, těžko se odstraňuje Příčinou je rozhodnutí vlády na vyšší vládní výdaje než jsou příjmy Deficit SR a vytěsňovací efekty Soukromý sektor se přestane angažovat do eko – stát se moc angažuje Nulové vytěsňovací efekty Částečné – byt. Výstavba 100% Kdyby stát opravil nádraží a jezdilo by se busem hodně levně, tak přestaneme jezdit autem – krachne automobilka Diskreční fiskální a časová zpoždění Informační zpoždění – vládě velmi dlouho trvá, než přizná, že je něco někde špatného Rozhodovací zpoždění – pořád se vyčkává, jestli se to nevyřeší samo Legislativní zpoždění – než to schválí zákon atd… Transmisní zpoždění – pokud nás má zachránit zakázka, je to zdlouhavé – výběrové řízení Zpoždění účinku – bude aplikována v době, kdy už není potřeba a než to začne působit, může to nadělat problémy Lafferova křivka Teorie2. Skutečnost Existuje optimální daňové zatížení – daňová sazba, která maximalizuje daňové příjmy do státního rozpočtu. Při nulové daňové sazbě nebudou žádné příjmy a při 100% sazbě zase nebude nikdo ochoten pracovat, a tudíž zase nebudou žádné příjmy. Obvykle se Lafferova křivka značí tak, že na vrcholu je 50% daňové sazby, ve skutečnosti ale to je asi 35%. Břemeno daní v EU stoupá Jestliže se zvýší nějaké daně (třeba důchodové), tak se to vykompenzuje tak, že se zvýší jiné daně. Aby měl stát stále stejný příjem (takže sliby že se sníží daně, jsou kecy) Čisté břemeno daní – kolik já skutečně odvedu na těch přímých a nepřímých daní Nástroje fiskální politiky Vestavěné stabilizátory – opatření, které jsou dány zákonem Progresivní daň z příjmu (rovné daně nemají takový efekt) Pojištění v nezaměstnanosti Státní výkup zemědělských přebytků – jestliže jsou velké přebytky (např. obilí), stát ie vykoupí a peníze dá do státního fondu a doporučí farmářům, aby zaorali na něco, aby ta půda byla biologicky aktivní Subvence a dotace k cenám zemědělské práce Diferenciální renta z půdy – vyšší bude třeba u Břeclavi, kde můžeme pěstovat téměř cokoliv a nižší bude třeba na Vysočině, kde kromě brambor a obilí se moc pěstovat nedá Cílem subvencí je transfer od daňových poplatníků ve prospěch zemědělců Záměrná (diskreční) opatření – žádný zákon Změny daňových sazeb – jestliže si vláda umane, že třeba ve stavebnictví změní daň, tak to tak prostě bude, nikdo s tím nic neudělá Změny ve struktuře státních výdajů Změny ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů (např. na úkor vysoké školy přidá stát středním) Multiplikační efekt čistých daní Pokles daní vyvolává dva efekty: Část nových příjmů bude použita na spotřebu a část je opět uspořena. Úspory nejsou součástí agregátní poptávky a tedy ji ani neovlivní Dodatečné příjmy, které vznikly snížením daní mají po přeměně v investiční nebo spotřební výdaje multiplikační efekt. Druhá část se přemění v úspory = udává o kolik se zvýší produkt, když se společně investiční a vládní výdaje zvýší o jednotku r=míra zdanění Cíle fiskální politiky Expanzivní (rozšiřování) Krátkodobá expanzivní fiskální politika Účinná jen jestli jsou volné zdroje (kapitál, pracovní sílá) Keynesiánská

Témata, do kterých materiál patří