finance

Smíšená ekonomika je typ ekonomického systému, kde:

• existují veřejný a soukromý sektor,

• existují různé typy vlastnictví,

uplatňují se základní dva mechanismy koordinace ekonomických aktivit

Veřejné finance jsou peněžní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a užitím peněžních fondů spojených s činností veřejných institucí, tj. institucí veřejného sektoru. Jedním ze subjektů je vždy stát (město, obec).

Principy (pilíře) veřejných financí:

• nenávratnost,

• neekvivalence,

• nedobrovolnost.

Základní fiskální funkce (= funkce veřejných financí):

Alokační stát rozhoduje o produkci veř. statků

Redistribuční stát redistribuuje příjmy, statky…. s cílem zmírnění nerovností mezi subjekty

Stabilizační stát užívá příjmovou a výdajovou politiku jako prostředku k dosažení makroekonomické stability

Veřejný rozpočet je zároveň:

• peněžní fond,

• bilance (má příjmovou a výdajovou stranu, v pojetí účetní bilance musí být vyrovnán),

• finanční plán,

nástroj řízení, nástroj veřejné politiky.

Přednáška č. 2

Veřejný sektor je ta část ekonomiky, o jejíž produkci (=produkci veřejných statků) se nerozhoduje na trhu, ale veřejnou volbou.

Veřejný mechanismus (veřejná volba) – informace pro určení množství a kvality produkce (pro optimální alokaci zdrojů) prostřednictvím ceny je nahrazena hlasováním.

Veřejnou volbou se rozhoduje:

• do jaké míry bude stát zasahovat v tržním hospodářství

• jaké nástroje k tomu použije,

• jeho struktuře

Teorie veřejné volby = ekonomická analýza politiky, je to politické kolektivní rozhodování z pohledu ekonomie.

otázky veřejného života a veřejného rozhodování vždy velmi těsně spjaty s konkrétním reálným životem a reálnou situací

Předmět zkoumání teorie veřejné volby –teorie státu, volebních pravidel, chování voličů

Účastníky politického trhu

a) Občané

b) Politici usilují o politickou moc, sdružují se v politických stranách

c) Nátlakové skupiny (lobby) neusilují o politickou moc, ale o ovlivnění těch, kteří ji mají

d) Byrokraté (úředníci) plní rozhodnutí volených orgánů

Racionální rozhodnutí můžeme ale udělat jen tehdy, když náklady a přínosy známe.

Racionální neznalost (racionální ignorance) vzniká tehdy, když mezní náklady na získání znalosti jsou vyšší než mezní přínos z této znalosti.

Základní postupy veřejného rozhodování

Jednohlasná shoda

Většinové pravidlo

• absolutní většina (stačí více než 50 % hlasů),

kvalifikovaná většina (nutné předem definovat – nejčastěji 2/3 nebo 3/5).

Pluralitní (poměrné) rozhodování (volby do Poslanecké sněmovny PČR)

Podle počtu získaných bodů

Teorém voliče – mediána (středového voliče) popisuje, jak politické strany prosazují názory těch voličů, kteří stojí názorově ve středu politického spektra.