finance
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Smíšená ekonomika je typ ekonomického systému, kde:
-
existují veřejný a soukromý sektor,
-
existují různé typy vlastnictví,
uplatňují se základní dva mechanismy koordinace ekonomických aktivit
Veřejné finance jsou peněžní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a užitím peněžních fondů spojených s činností veřejných institucí, tj. institucí veřejného sektoru. Jedním ze subjektů je vždy stát (město, obec).
Principy (pilíře) veřejných financí:
-
nenávratnost,
-
neekvivalence,
-
nedobrovolnost.
Základní fiskální funkce (= funkce veřejných financí):
Alokační stát rozhoduje o produkci veř. statků
Redistribuční stát redistribuuje příjmy, statky…. s cílem zmírnění nerovností mezi subjekty
Stabilizační stát užívá příjmovou a výdajovou politiku jako prostředku k dosažení makroekonomické stability
Veřejný rozpočet je zároveň:
peněžní fond,
bilance (má příjmovou a výdajovou stranu, v pojetí účetní bilance musí být vyrovnán),
finanční plán,
nástroj řízení, nástroj veřejné politiky.
Přednáška č. 2
Veřejný sektor je ta část ekonomiky, o jejíž produkci (=produkci veřejných statků) se nerozhoduje na trhu, ale veřejnou volbou.
Veřejný mechanismus (veřejná volba) – informace pro určení množství a kvality produkce (pro optimální alokaci zdrojů) prostřednictvím ceny je nahrazena hlasováním.
Veřejnou volbou se rozhoduje:
do jaké míry bude stát zasahovat v tržním hospodářství
jaké nástroje k tomu použije,
jeho struktuře
Teorie veřejné volby = ekonomická analýza politiky, je to politické kolektivní rozhodování z pohledu ekonomie.
otázky veřejného života a veřejného rozhodování vždy velmi těsně spjaty s konkrétním reálným životem a reálnou situací
Předmět zkoumání teorie veřejné volby –teorie státu, volebních pravidel, chování voličů
Účastníky politického trhu
a) Občané
b) Politici usilují o politickou moc, sdružují se v politických stranách
c) Nátlakové skupiny (lobby) neusilují o politickou moc, ale o ovlivnění těch, kteří ji mají
d) Byrokraté (úředníci) plní rozhodnutí volených orgánů
Racionální rozhodnutí můžeme ale udělat jen tehdy, když náklady a přínosy známe.
Racionální neznalost (racionální ignorance) vzniká tehdy, když mezní náklady na získání znalosti jsou vyšší než mezní přínos z této znalosti.
Základní postupy veřejného rozhodování
Jednohlasná shoda
Většinové pravidlo
-
absolutní většina (stačí více než 50 % hlasů),
kvalifikovaná většina (nutné předem definovat – nejčastěji 2/3 nebo 3/5).
Pluralitní (poměrné) rozhodování (volby do Poslanecké sněmovny PČR)
Podle počtu získaných bodů
Teorém voliče – mediána (středového voliče) popisuje, jak politické strany prosazují názory těch voličů, kteří stojí názorově ve středu politického spektra.