Makroekonomie

efektu úrokové míry (i) – růst cenové hladiny vede ke zvýšení poptávky po penězích (lidé prodávají dluhopisy a jiná aktiva, aby udrželi reálné peněžní zůstatky na původní výši) - růst úrokové míry - snížení investiční aktivity podniků, spotřeby a reálného HDP,

efektu mezinárodního obchodu – zvýšení cenové hladiny v zemi A zvyšuje import ze země B (levnější zboží) a snižuje export ze země A (dražší zboží).

Pokles cenové hladiny má účinky opačné:

• lidé a firmy zjišťují, že se jejich reálné zůstatky zvýšily,

• dochází tak ke snížení přebytečných peněžních zůstatků tak, že nakupují dluhopisy a jiná aktiva, což snižuje jejich úrokovou míru,

• nižší úroková míra zvyšuje investice a spotřebu a reálný HDP roste.

Křivka agregátní poptávky nám ukazuje, že reálný HDP, který lidé a firmy chtějí kupovat, je klesající funkcí cenové hladiny.

Po křivce AD se ekonomika pohybuje, když se při dané nominální peněžní zásobě mění cenová hladina.

Celá křivka AD se posouvá, když se mění nominální peněžní zásoba.

Vliv na velikost (změnu) peněžní zásoby má centrální banka – viz peněžní politika centrální banky (pokles (i) a růst investic).

Kromě cenových faktorů působí na trhy řada faktorů necenových – faktory, které ovlivňují trh, vyvolávají změny v nabízeném (anebo poptávaném) množství a v konečném důsledku působí i na cenu.

Další faktory ovlivňující posun křivky AD:

• optimistická očekávání spotřebitelů a investorů;

• snížení daní → zvýšení disponibilního důchodu (spotřeby) obyvatelstva, zvýšení investic ze strany podniků;

• zvýšení vládních výdajů;

• depreciace (znehodnocení) kurzu domácí měny → růst exportu a pokles importu;

• ekonomické oživení v zahraničí → růst důchodů v zahraničí zvyšuje poptávku po zahraničních výrobcích v dané zemi → růst exportu do dané země.

Faktory ovlivňující agregátní poptávku

Výdaje domácností:

• bohatství spotřebitelů – pakliže bohatství spotřebitelů klesá (pokles reálné hodnoty aktiv), zvyšuje se jejich sklon k úsporám a snižuje se agregátní spotřeba;

• efekt bohatství spotřebitelů je nezávislý na cenové hladině (např. pokles cen akcií vede k poklesu bohatství, aniž by se cenová hladina změnila);

• očekávání spotřebitelů v souvislosti se zvyšováním/snižováním důchodů;

• zadlužení spotřebitelů – výše spotřeby je ovlivňována i;

• daňové zatížení a transferové platby.

Investiční výdaje:

• úroková míra – ceteris paribus vede ke snížení agregátní poptávky (např. zvýšení úrokové míry vyvolané např. snížením nabídky peněz);

• očekávání zisků z investičních projektů zvyšuje poptávku po kapitálových statcích;

• míra zdanění podniků;

• objem přebytečných výrobních kapacit.

Výdaje vlády na nákup výrobků a služeb.