Makroekonomie

„společenské špatnosti“ mohou zvýšit hodnotu HDP, přestože „kvalita života“ klesla (např. dopravní zácpa a vyšší spotřeba pohonných hmot);

• obsahuje výdaje, kterými nevznikají čisté změny, nebo které jsou výsledkem nápravy škod (obnova po přírodních katastrofách nebo válce, vytváří vysoký podíl ekonomické aktivity, která zvyšuje HDP, ale pro stát by bylo mnohem lepší, kdyby k žádné takovéto katastrofě nedošlo),

• některé výstupy nemají tržní cenu (např. obrana či zdravotní péče) – předpokládá se, že cena těchto služeb se rovná nákladům na jejich poskytování (problém s nadhodnocením či podhodnocením HDP);

• při srovnávání vývoje HDP v čase, nejsou zohledněny změny ve společnosti a životním stylu,

• v rámci mezinárodního srovnání nebere v úvahu lokální rozdíly v kvalitě zboží a služeb,

• nebere v úvahu „kvalitu života“ (větší počet dnů dovolené, životní prostředí, aj.);

Ukazatele odvozené od HDP

Čistý ekonomický blahobyt

NEW (Net Economic Welfare )

Korekce HDP:

+ hodnota volného času (uspokojení z volného času a hodnota domácích prací)

+ část stínové ekonomiky

+ kvalitativní změny produktů

– škody na životním prostředí

Modely makroekonomické rovnováhy

Makroekonomická rovnováha

Ideální stav, který nevyžaduje změny, neboť všechny trhy v ekonomice jsou současně v rovnováze.

Jedná se o trhy:

• zboží a služeb;

• práce a ostatních výrobních faktorů;

• dluhopisů, kapitálu,

• peněz a

• měnový trh.

Modely makroekonomické rovnováhy:

Klasický model – na všech trzích ceny pružně reagují na nabídku a poptávku,

Keynesiánský model – silně omezená elasticita cen plynoucí z nedokonalé konkurence,

Neokeynesiánský kompromis – sloučení klasické a keynesiánské teorie.

Klasický model makroekonomické rovnováhy

Východiska modelu - pružnost cen, uzavřená ekonomika.

AD = C + I (dvou-sektorový model)

Dokonalá funkce trhu kapitálu – růst úrokové míry (r) vede k růstu S a následně i disponibilních zdrojů pro investice (I).

S = S(r) → soukromé úspory jsou při daném disponibilním důchodu rostoucí funkcí úrokové míry.

I = I(s) → Investice jsou (při daném očekávaném výnosu) klesající funkcí úrokové míry.

→ Trh zapůjčitelných fondů a jeho rovnováha.

Platí, že úspory se mění v plné výši v investice, S = I

Produkt ekonomiky je pak Y = C + I, resp. Y (AS) = C + S

Platí, že celkový objem poptávaného zboží se nemění, protože pokles investic je kompenzován nárůstem spotřeby a opačně.

Rovnováha: stav, kdy produkt Y (AS) = celkové výdaje, tj. I + C (AD)

AS je vertikální – neexistují nevyužité (volné) zdroje, dochází k rychlému přizpůsobení cen a mezd.

Změna AD ovlivní pouze cenovou hladinu – ke snížení produktu nedojde.

Ekonomika dosahuje potenciálního produktu bez ohledu na úroveň AD.

Nevzniká nedobrovolná nezaměstnanost.