Makroekonomie

B) Keynesiánská funkce úspor → S = Y - C.

Úspory jsou nespotřebovanou částí důchodu, S = S (Y).

S = Y – (C0 + C1), tedy S = s . Y – C0.

0 ≤ s ≤ 1

Faktory ovlivňující úroveň úspor:

• Úrokové sazby – vyšší motivace spořit při vyšší úrovni r.

• Úroveň příjmu (bohatství) – skupiny s vyšším příjmem mají vyšší mezní sklon k úsporám.

• Inflace – v důsledku inflace může klesnout kupní síla úspor (je možné, že lidé budou šetřit více, aby si zachovali stejnou reálnou úroveň úspor).

• Očekávání – lidé mohou šetřit více, mají-li obavu z budoucího stavu ekonomiky a ze ztráty zaměstnání.

Hypotéza životního cyklu (Modiglinani)

Skutečně použitelný příjem se zvyšuje během životního cyklu jednotlivce až do důchodového věku, kdy klesne na úroveň penze. Spotřeba je rovnoměrně rozložena po celé období života jednotlivce.

C) Keynesiánská funkce investic

Investiční multiplikátor – vyjadřuje důchodotvorný účinek investic, tj. účinek investic na zvýšení poptávky. Přírůstek investic vyvolá přírůstek národního důchodu nejprve v investičním sektoru a následně v sektoru spotřebním.

Velikost investičního multiplikátoru závisí na mezním sklonu ke spotřebě.

Investiční multiplikátor = 1 / (1-c), nebo-li 1 / (s).

Investiční multiplikátor nabývá hodnot vyšších než jedna. Vyjadřuje, kolikrát každá investovaná Kč v ekonomice znásobí a tím zvýší produkt ekonomiky Y.

Čím vyšší bude mezní sklon ke spotřebě, tím větší bude celkový účinek multiplikátoru.

Δ Y = (1/ (1-c)) x Δ I

Faktory určující výši multiplikátoru:

• míra otevřenosti ekonomiky,

• úrokové sazby,

• daňové sazby.

Keynesiánský model Důchod – Výdaje
Keynesiánský kříž

Plánované investice Ip – výše investic, kterou chtějí ekonomické subjekty během určitého období realizovat. Jsou závislé na úrokové míře.

I = Ip (r).

Rovnováha v modelu nastává, když plánované výdaje Ep se rovnají skutečnému produktu Y, tj. Ep = Y.

Plánované výdaje Ep = C + Ip

Neokeynesiánský kompromis

Teorie hospodářského cyklu, ekonomický růst a modely růstu

Hospodářský cyklus

Hospodářský cyklus vyjadřuje kolísání ekonomické aktivity (reálného produktu) okolo dlouhodobého trendu (potenciálního produktu).

Rozlišujeme:

• krátkodobé zvýšení – cyklické kolísání,

• dlouhodobý trend (plynulé zvyšování produkčních možností ekonomiky) – ekonomický růst.

Faktory ovlivňující ekonomický růst

• Zdroje – čím více zdrojů má země k dispozici a čím efektivněji tyto zdroje využívá, tím většího ekonomického růstu může dosáhnout;

• investice do lidských zdrojů – např. lepší úroveň výzkumu a vývoje může vést k budoucímu vyššímu růstu ekonomiky, stejně tak investice do zvyšování kvalifikace pracovní síly;

• technologie – lepší technologie umožňují lepší využívání zdrojů;

• investiční statky – růst vybavenosti ekonomiky touto kategorií statků zvyšuje produktivitu a může vést vyšší úrovni růstu;

• úspory – tvorba úspor podporuje investice;

• mobilita výrobních faktorů mezi průmyslovými odvětvími;

• opatření na straně poptávky – daňové břemeno, pružnost na trhu pracovních sil, zlepšení kvality a dostupnosti informací.