RPMK Personální management - Přednášky v09
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
kultura se vyznačuje snahou o pořádek, jednoznačnost, trvalost, dosažení jistoty
C. Odumírání firmy
lze charakterizovat negativním vztahem zaměstnance k firmě, značnými ekonomickými problémy (nesolventnost atp., viz státní podniky či soukromé firmy v likvidaci); typicky odchod nejlepších či perspektivních zaměstnanců
kultura v tomto stadiu: nerozvíjí se, je izolovaná od strategie firmy, nastupuje rezignace
Co ovlivňuje podnikovou kulturu?
Vnější vlivy
-dějiny národa -sociální systém
-kultury vyšších řádů (např. kultura mateřské firmy) -politická preference
-regionální vlivy (Praha x Brno x Zlín) -ekologie
-ekonomický systém (postavení firmy na trhu, konkurenti)
-legislativa (viz zákon o pracovní době a pauzách)
-stav rozvoje vědy a výzkumu v daném oboru podnikání (např. využití výpočetní techniky)
Vnitřní vlivy
-Předmět činnosti organizace -Technika, technologie a organizace práce
-Rizikovost podnikání firmy -Velikost firmy, majetkové vztahy ve firmě
-Zaměstnanci firmy -Sociální faktory
-Historie firmy, osoba zakladatele firmy, etapa vývoje (stáří) firmy
Kulturní dimenze dle Hofstedeho
rozlišuje čtyři kulturní dimenze, umožňující vhled do interkulturního managementu:
1. Rozpětí moci 3. Míra maskulinity a feminity
2. Míra individualismu a kolektivismu 4. Míra vyhýbání se nejistotě
1. Rozpětí moci (nakolik společnost podporuje to, aby nadřízení uplatňovali svěřenou moc)
široké rozpětí moci - výrazná hierarchie a centralizace moci; dohled a kontrola; inicializace kontaktů mezi nad- a podřízenými vždy ze strany nadřízeného; ideálním manažerem je “dobrý otec”; vyžaduje se loajalita, věrnost, vděčnost, zaměstnanci se vyhýbají otevřenému kritizování nadřízených; nadřízený instruuje, hlásá moudra, vydává příkazy, zaměstnanci je nechávají rozhodovat (např. firmy v Japonsku, Lat. Americe, Arábii)
úzké rozpětí moci - organizační struktura je plošší, moc decentralizovaná; lidé s vyšším postavením nemají tolik privilegií; nadřízení a podřízení se považují za sobě rovné v odlišných postaveních, které se může změnit; nad- a podřízení mají k sobě blíže, manažer je dosažitelný, má na svého podřízeného čas; ideálním manažerem je “vynalézavý demokrat”; nadřízený vyjednává, konzultuje, má však právo konečného rozhodnutí (např. sev. Evropa)
2. Míra individualismu a kolektivismu (do jaké míry společnost podporuje individuální nebo kolektivní cíle)
individualistická kultura - pracovník jedná podle svých zájmů; příbuzní zaměstnanců jsou při výběrových řízeních spíše odmítáni; vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem připomínají smlouvu mezi kupujícím a prodávajícím na trhu práce; manažer řídí jedince, odměňuje je podle individuálních výkonů
kolektivistická kultura - pracovník je člen skupiny, jedná v jejím zájmu, i když to znamená zříci se vlastních preferencí či ambicí; při výběrovém řízení jsou preferováni příbuzní; vedení lidí se soustřeďuje na vedení pracovních skupin, tvorbu týmů; odměňován je výkon týmu, skupiny