RPMK Personální management - Přednášky v09

Národní kultura (úroveň sociokulturních systémů)

• národní kultura proniká do jednotlivých podniků a ovlivňuje hodnotovou orientaci jejich zaměstnanců; je proto nezbytné ji studovat, respektovat a akceptovat při zavádění nových systémů řízení, obzvláště v případě multikulturního řízení

• např. japonské principy řízení NELZE přímo aplikovat na západní podniky, blíže viz Ouchiho Teorie Z; analogicky je třeba se přizpůsobit podmínkám podniku

Podniková kultura – definice, vlastnosti

• Pojem podniková kultura dosud nebyl jednoznačně vymezen, různé definice se liší úhly pohledu, dimenzemi kultury, které zohledňují, liší se jak obsahem, který je kultuře přisuzován, tak místem v podniku, kam je projikována, viz následující přehled definic a vymezení:

• kultura = filosofie podniku, jak se dotknout problémů nebo rozhodnutí (Ouchi, In Marques, 1996)

• kultura = sdílené principy, ideologie, sankce, ideály, očekávání, postoje a normy (Killman, In Marques, 1996)

• kultura = určující hodnoty podnikem přijímané (Deal a Kennedy, In Marques, 1996)

• kultura podniku = soubor hodnotových představ a norem chování, který je produktem managementu podniku a ovlivňuje základní postoje zaměstnanců, který je všeobecně přijímán a dlouhodobě udržován a projevuje se ve všech jeho oblastech (Marques, 1996, s.248)

• kultura = podstatné stránky vztahů lidí navzájem, vztahů lidí k vykonávané práci a k dané organizaci (Štikar, 1998)

• kultura = rozhodující faktor poznání a vzor chování předávané členům skupiny předchozími generacemi (Beres a Portwood, In Marques, 1996)

• kultura je kauzálním polem, v němž jsou obsaženy odpovědi na otázku “proč” jsou věci takové, jaké jsou (Štikar, 1998, s.144)

• kultura firmy = duch domu, který “normuje” jaké chování a postoje jsou ne-žádoucí (Hroník, 1999, s. 53)

• kultura = vnitřní atmosféra, ovzduší, “software” firmy (Rais, 1997, s.67)

• kultura = odraz (zrcadlo) myšlení a chování pracovníků firmy (Rais, 1997, s.67)

• hlubší, relativně stabilní vrstva, zpravidla dlouhodobě resistentní vůči vnějším vlivům (Štikar, 1998, s.144)

Kultura sdílená vs. prosazovaná

• kultura sdílená žije relativně nezávisle na řízení nebo přání managementu či majitelů

• kultura prosazovaná je ta kultura, kterou se snaží prosadit management či majitelé ⇒ velká diskrepance vede k rozdělení společnosti na “my” a “oni” a k nadprodukci neosobní komunikace (nařízení, směrnice, pokyny atp.) (podobně jako formální a neformální autorita)

Kultura silná vs. slabá

• výrazná silná kultura - na zjišťující otázky lze nalézt jednoznačné odpovědi ⇒  nepotřebuje mnoha směrnic a nařízení,  může bránit změnám, které jsou potřebné v reakci na proměnlivé vnější prostředí; může vytvářet uzavřené, izolované, dogmatické seskupení

• slabá nevýrazná firemní kultura - jsou tolerovány rozmanité, mnohdy protikladné postoje a chování ⇒  nižší identifikace pracovníků s firmou; menší korigování chování a postojů