MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

Pan Petr si již udělal analýzu nákladů, ale potřebuje znát i velikost příjmů, aby mohl nalézt určité optimum produkce, „místo“ kde by náklady se zvyšující se produkcí „téměř nerostly“, ale rostl by zisk… Pan Petr si byl vědom důležitosti mezních veličin, a proto si zaznamenal i mezní příjmy.

Q

(sady prken)

Celkový

příjem

(tis. Kč)

Mezní

příjem

(tis. Kč)

• Pan Petr si prohlédl průběh příjmů v grafu a opět jej něco znepokojilo, byly to stále stejné mezní příjmy (MR = konst.). Po chvilce však přišel na správné vysvětlením této skutečnosti…

• Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu, proto prodává za ceny, které jsou na trhu, nemá smysl prodávat pod cenou a zvýšení ceny jí nedovolí konkurence. Firma je tzv. „Price Taker“, příjemce ceny, tudíž každý její produkt je na trhu prodán za stále stejnou cenu a proto i mezní příjem musí být stále stejný, rovnající se ceně za niž je produkt prodávám na trhu (MR = P) a tím pádem platí: MR = P = AR

• Firma pana Petra prodává sadu prken za 8 tis., tudíž mezní a průměrný příjem se rovná 8 tis. Kč.

Bod vyrovnání (BEP analýza)

• Bod vyrovnání (zvratu, Break Even Point) je bod (množství produkce) od kterého začíná firma vytvářet zisk. V tomto bodě dojde k vyrovnání nákladů s příjmy.

• Analýza bodu zvratu odpovídá na řadu otázek, které manažeři v každém podniku řeší:

* jaké je minimální množství výroby, které zabezpečeni rentabilní výrobu,

* jaké je minimální využití výrobní kapacity, při které není výroba ztrátová,

* jaké jsou maximální výrobní náklady výrobku aniž by byl ztrátový,

* při jakém objemu výroby dosahuje podnik maximálního zisku

• Analýza vychází z těchto veličin: množství produkce, ceny výrobku, variabilních nákladů a fixních nákladů.

Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad

• Motivační příklad: Kde se nalézá bod vyrovnání firmy pana Petra?

Pan Petr již má k dispozici všechny veličiny, aby byl schopen provést BEP analýzu. Výsledky jsou zobrazena na následujícím grafu.

Na grafu můžeme nalézt plochu, kde celkové příjmy (TR) převažují nad celkovými náklady (TC) a tudíž je vytvářen zisk. Nalézáme zde i průsečík nákladové a příjmové funkce označený BEP (bod vyrovnání), od nějž firma vytváří zisk (avšak pozor, rostoucí variabilní náklady závislé na růstu produkce způsobí, že tento zisk může být přechodnou situací).

• Již známe BEP firmy pana Petra, určeno z grafu je to zhruba produkce 42 sad prken. Toto číslo nám potvrdí i tabulka s výpočty, kde se nacházejí zjištěné předchozí hodnoty pospolu a je zde určena i výše zisku jako rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady (Z = TR – TC).

Q

(sady

prken)

Celkové