EKOLOGIE - doplňkový text

vybraných  jedinců  učiníme  velké  množství,  třeba  100.  Jestliže  je  námi  studovaná  veličina 
(délka zobáku) v 

základní populaci normálně rozložená, potom i soubor výběrových průměrů 

bude normálně rozložený. A podobně jako ve výběrovém šetření, i u souboru těchto šetření 

můžeme  spočítat  „průměrný  čtverec  odchylek  průměrů  jednotlivých  výběrových  šetření  od 

aritmetického průměru těchto průměrů“, a jeho druhá odmocnina se nazývá 

střední chyba 

průměru (s

m). 

Tu odhadujeme  pomocí směrodatné odchylky výběrového souboru  (protože 

skutečnou σ neznáme), tedy s

m=s/

√n. 

A nyní již můžeme stanovit konfidenční interval pro hodnotu parametru µ jako m±zs

m. 

Konstanta  z 

je závislá na volbě spolehlivosti (u z=2 je to 95 %) a také na počtu pozorování. 

Vzhledem k 

tomu,  že rozložení  založené na odhadu střední chyby pomocí výběru vykazuje 

nikoli normální, ale tzv. t-rozložení, musíme si v tabulkách najít hodnotu z odpovídající 

počtu 

tzv. „stupňů volnosti“, jichž je o 1 méně než počet měřených objektů (v našem případě je to 
9-1=8) a pro 95 % spolehlivost (ve statistických programech se udává 

α=0,05) je z=2,31, 

tedy s 

95  %  pravděpodobností  se  bude  průměrná  délka  zobáku  celé  populace  ptáků 

pohybovat v intervalu 9,3±2,31x0,71/

√9. 

Paraziti 

Parazit  je  organizmus,  který  alespoň  část  svého  života  žije  na  povrchu  nebo  uvnitř 

těla  jiného  organizmu  (hostitele)  a  ten  pro  něj  představuje  jak  stanoviště  (habitat)  tak  je 
zdrojem jeho výživy. Z pohledu parazita se jedná o obligatorní vztah,