EKOLOGIE - doplňkový text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ve skutečnosti musí evolučně reagovat na změny svého hostitele (a tento „závod zbraní“ ho
může nutit virulenci zvyšovat).
Pokles teploty se stoupající nadmořskou výškou
Součet hmotností molekul všech plynů tvořících atmosféru naší Země je udivujících
5600 triliónů tun. Tato tíha představuje sílu, která tlačí na povrch země a vyjádřená na
jednotku plochy se jí
říká atmosférický tlak. Ten si můžeme představit (podobně jako
hydrostatický tlak, o němž jsme již pojednávali) jako hmotnost sloupce vzduchu nad danou
plochou. Stoupáme-
li nad povrch Země, zmenšuje se tento sloupec a snižuje se tak
atmosférický tlak. Nižší atmosférický tlak
ve vyšších nadmořských výškách znamená, kromě
jiného, také menší počet molekul v jednotce objemu vzduchu. Menší počet molekul vede k
menšímu
počtu jejich srážek a tím k menšímu množství vytvářeného tepla. Za pokles teplot
ve vyšších nadmořských výškách ale z největší míry zodpovídá ohřívání vzduchu od povrchu
Země. Přímé sluneční (krátkovlnné) záření ohřívá vzduch jen málo, mnohem více ho ohřívá
dlouhovlnné (tepelné) vyza
řování zemského povrchu. A právě tento ohřívací efekt se snižuje
se zvyš
ující nadmořskou výškou. Vzduch ohřátý těsně nad povrchem Země se stává lehčí a
stoupá vzhůru, čímž by mohl ohřívat horní vrstvy atmosféry, ale vlivem poklesu tlaku se zde
adiabaticky ochlazuje (tj. expanduje obdobně jako v kompresoru naší domácí chladničky,
čímž dochází k jeho ochlazení).
Pro úplnost je třeba dodat, že teplota vzduchu neklesá jednotvárně se stoupající