EKOLOGIE - doplňkový text

, které nemusí přímo parazita  zahubit, ale často jen sníží rychlost jeho  růstu  či 

rozmnožování, a tím 

dojde ke zmírnění následků pro organizmus hostitele na únosnou míru. 

Imunitní  systém  je  velmi  specifický  (jednotlivé  protilátky  jsou  účinné  pouze  proti  určitému 

antigenu),  metabolicky  nákladný  (protilátky  jsou  většinou  bílkoviny,  a  když  má  hostitel 
špatnou výživu, je tvorba protilátek snížena) a má pozoru

hodnou  „paměť“  (tj.  na  následné 

infekce tímtéž antigenem reaguje mnohem rychleji a účinněji než napoprvé). Paraziti naopak 
vyvíjejí adaptace k prolomení imunitního systému 

(v extrémní podobě napadají paraziti přímo 

imunitní systém - HIV). Jiní paraziti ihned po proniknutí do hostitele pokrývají povrchy svých 

těl  bílkovinami  hostitelů,  aby  jejich  cizorodou  povahu  imunitní  systém  nerozpoznal 
(Schistosoma spp.). 

Přes  účinnou  obranu  hostitelů  odčerpává  úspěšný  parazit  hostiteli  zdroje,  které  by 

hostitel 

mohl využít jinak, a proto paraziti snižují růst, přežívání a rozmnožování (performanci 

a tím i fitness) 

hostitelů.  Např.  parazitované  samice  mnoha  druhů  živočichů  mají  méně 

mláďat  než  neparazitované.  U  samců  může  parazitace  snížit  reprodukční  úspěch  tím,  že 

parazitovaní  samci  mají  změněný  vzhled,  čímž  se  jim  znesnadní  přístup  k samicím. Tak 

např.  zářivě rudé  barvy na tělech (peří,  zobáky)  mnoha ptáků jsou  způsobeny karotenoidy. 
Tyto pigmenty 

zároveň podporují produkci protilátek a váží na sebe volné radikály (což jsou