VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

• osobnost partnera

• představa o své vlastní roli v manželství

• míra souladu vzájemných očekávání a plánů obou partnerů

• obsah rolí obou manželů dnešní společnost nijak nevymezuje – očekávání nevytváří na základě zkušenosti s manželstvím jejich rodičů a ideálu, kterému se chtějí sami přiblížit, nešťastně působí mýtus nezbytnosti stejného prožívání a uvažování

• monogamie už není chápána jako norma, nýbrž jako důkaz kvalitního vztahu

• po uzavření manželství se mění vztahy s původní rodinou, emancipují se z vazby na generační skupinu – důležitá je teď rodina

• první stadium – adaptace na novou roli, na nový způsob života s partnerem

1 . fáze primární orientace – deziluze

2. fáze budování hnízda

- úspěch v této fázi závisí na: nutnosti vymezit soukromí obou partnerů, vymezit si povinnosti a práva, společný životní styl, určité sebeomezení, otevřeně komunikovat a řešit problémy

- manželství nemůže zásadně změnit osobnost dospělého člověka (viz mýtus u alkoholiků, psychopatů,…)

- role manželky není v současné době redukována na péči o domácnost, přesto manželství přináší větší zátěž pro ženy než pro muže

- konflikty: žena chce být ujišťována, že je milována – muž chce být obdivován; muž je zpravidla v manželství spokojen, že je zpravidla nespokojena

- míra spokojenosti mladých lidí v manželství postupně stále klesá

11.7.1 Alternativa – život bez trvalého partnera

- jedinec, který žije sám, je definován např. svoji profesí, chybí mu určitá složka identity, zachovává si psych. a soc. autonomii

- 3 skupiny: jedinec, kt. si takový způsob života zvolil; ten, kt. jej považuje za dočasný; ten, kt. si jej nevybral – osamělost, nejistota

- výhoda: volnost a otevřenost k novým zkušenostem, může se nerušeně zaměřit na svůj cíl

- nevýhody: riziko zachování takových vlastností, které jsou nepřijatelné ve vztahu; návyk na určitý živ.styl a neochota jej změnit; zvýšení rizika osamocenosti; riziko ztráty určitých živ.zkušeností

11.7.2 Alternativa – volné soužití

- na jedné straně – potřeba trvalejšího a naplněného partnerství, na druhé potřeba odložit definitivní rozhodnutí

- volný svazek muže a ženy lze považovat za určitou formu přechodu, resp. přípravy na manželské soužití

- v frýžském soužití se objevují podobné problémy jako u novomanželů – pocit ztráty osobní ID, přesycení partnerem

- z takových svazků se rodí méně dětí

11.8 Rodičovství

• rodičovská role je důležitou součástí ID dospělého člověka

• tato role a zejména ta mateřská je soc. vysoce ceněna

• je silně asymetrická (ke vztahu k dítěti, nadřazenost nejvyšší), není vratná, upoutání specifickou vazbu obou partnerů, zeman živ. Stylu

• tlak společnosti, ale přesto roste tolerance společnosti k tendenci odkládat manželství a rodičovství

• potřeba založit rodinu je ovlivněna vlastní zkušeností z dětství – pozitivní nebo negativní model

• potřeba zplodit potomstvo je vrozenou biologickou potřebou, pudem

• může uspokojovat všechny zákl. psychické potřeby ale stejně tak i bránit – dítě:oživení, nové zážitky, vděčný objekt citového vztahu, seberealizace – potvrzuje normalitu dospělýma na bio a psychosoc. úrovni, jako smysl existence rodičů, otevřená budoucnost – pokračovatel rodu

• mýtus: všichni normální rodiče mají mít děti může působit stresově

• nabývá na významu racionální přístup k rodičovství, plánování

• trend: méně dětí a později

• pozdější rodičovství může být fajn, ale biologicky ne – ovlivnění biologicky-geneticky