1_Úvod do předmětu Základy právních nauk

Normativní akty jsou základním pramenem práva v kontinentálním typu právní kultury, která již ve svých počátcích byla na tomto typu pramene práva postavena (vychází z tradice římského práva).

Pro normativní akty se v různých právních řádech vžilo více označení. V České republice se užívá například pojmu právní předpisy, právní řád, zákony a jiné právní předpisy, obecně závazné právní předpisy.

Od normativních aktů je třeba odlišit individuální právní akty (jedná se o výsledek aplikace normativních aktů na konkrétní případ – například rozsudek, trestní příkaz, správní rozhodnutí apod.)

Od veřejnoprávních normativních aktů je třeba rozlišit interní normativní akty (což jsou instrukce v rámci organizace, nemají obecně závaznou povahu – například směrnice, statuty, organizační a pracovní řády apod.).

Pro normativní akty, které mají podobu zákonů, se používá i označení kodexy (zákoníky), pokud upravují komplexně určitou materii určitého právního odvětví nebo aspoň jeho převážné části, přičemž někdy se toto označení dostává i do názvu daného právního předpisu (např. obchodní zákoník, občanský zákoník, trestní zákoník, občanský soudní řád apod.).

Vyhlášení normativního aktu stanoveným způsobem je jedinou podmínkou jeho platnosti. Děje se tak jeho publikací – vyhlášením ve Sbírce zákonů. Slouží k tomu, aby měl každý možnost se s normativním aktem předem seznámit a tak mohlo být ze strany státu oprávněně požadováno dodržování zásady ignorantia legis non excusat (neznalost zákona neomlouvá). Platnost nevyhlášeného normativního aktu je nemyslitelná v právním státě.

Dělení normativních aktů

Právní normy jako hlavní pramen práva v České republice jsou obsaženy v obecně závazných předpisech – zákonech. Tyto obecně závazné předpisy můžeme dělit:

• podle orgánu, který právní předpis vydává – vydávány např. orgány území samosprávy či ministerstvem.

• podle formy právního předpisu – nařízení, vyhlášky,

• podle stupně právní síly

Právní síla normativního aktu odkazuje na to, který akt má při aplikaci přednost před jiným aktem. Normativní akt nižšího stupně právní síly nesmí odporovat normativnímu aktu vyšší právní síly. Pokud by takový případ nastal, je to důvod ke zrušení takového normativního aktu Ústavním soudem České republiky).

Normativní akt smí být změněn nebo zrušen jen normativním aktem téže nebo vyšší právní síly. Nejvyšší právní sílu v právním řádu ČR mají ústavní zákony a vyhlášené mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu. Jim podřízené jsou zákony a nejnižší právní sílu mají prováděcí předpisy.

Původní (originární) normativní akty

Původní (originární) normativní akty jsou v České republice zákony a ústavní zákony jako zvláštní druh zákonů, zákonná opatření Senátu, dekrety prezidenta republiky přijaté v letech 1940 - 1945 v době nesvobody a ratihabované Prozatímním národním shromážděním ČSR jako zákony,