Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

Zakotvení

Všechno, co člověk vnímá automaticky porovnává s tím co už zná, se svými vlastními názory a představami o světě. Podobně jako lodní kotva poutá plavidlo k určitému místu a vše je k tomuto kotvišti vztahováno. V poznávacích procesech je pro nás kotvou takový podnět, podle kterého vše ostatní posuzujeme.

Posuzujeme třeba obratnost někoho podle své vlastní – je obratnější než já nebo ne neobratný=horší než já. Naše obratnost bude v té chvíli kotvou.

Pokud se vnímané více odlišuje od mého obrazu skutečnosti, mého názoru, uplatní se sklon k odlišení- přehlédnu v čem, se shodujeme, považuji názor druhého za extrémnější.

Právě působící motivy

Mohou způsobit, že vnímáme to co si přejeme, nebo před čím chceme uniknout a ne skutečnost.

Obranné zkreslení

Na vnímání působí i psychologická ochrana naší osobnosti před vnímáním skutečností, které by jí nějakým způsobem ohrozily její integritu. Podrobněji se rozlišení obranných mechanismů budeme zabývat v souvislosti se zvládáním stresových situací.

Poznávací styly

Jsou poměrně trvalé, v čase stálé způsoby, jak daná osoba vnímá, myslí, pamatuje si a řeší problémy.

Nejvíce zkoumané jsou rozdíly mezi globálním poznávacím stylem proti analytickému. Lidé vnímající analyticky jsou zaměřeni na detaily, zřetelně odlišují jednotlivé prvky od pozadí, dovedou o nich přemýšlet odděleně, přemísťovat je, dovedou snáze získat od situace odstup a sebe od ní odlišit. Lidé s globálním poznávacím stylem, celostním přístupem, vnímají celkový dojem, více se zapojují do okolí, nechají se vtáhnout mezi ně, nechávají se více ovlivnit, spoluprožívají svět i problémy ostatních

Významné rozdíly jsou mezi osobami které spíše potlačují zarovnávají odlišnosti, má tendenci vnímat věci jako stejné, později si všimnou třeba zněm (auto před jede pomaleji, vzdálenost mezi vozidly se nebezpečně zkrátila) a osobami, které mají tendenci všímat si změn pohotověji, zaostřují zvětšují i malé rozdíly, i drobné změny je ruší, mohou je i přeceňovat jejich význam.

Otázky a úkoly ve kapitole:

1. Zkuste najít tuto www.yorku.ca/eye/. nebo podobnou www stránku se zrakovými iluzemi, popište jejich názvy.

2. Co ovlivňuje naše smyslové vnímání?

1. Jak se může projevit v běžném životě rozdíl mezi jedinci se zarovnávacím a zaostřovacím stylem

Literatura:

Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti, SPN, Praha 1983

8. Vědomí

Je velmi široký pojem, který je různě vymezen v různých vědních oborech.

Vždy však je pojmem vědomí označována jedna ze základních kvalit života ať biologického - kde je vědomí známkou aktivity člověka nebo psychologického jako sebeuvědomění.

Přítomnost nebo nepřítomnost vědomí jsou vyvozovány nepřímo z pozorované fyziologické činnosti mozku, z obsahů výpovědí a výrazového chování jedinců, z přiměřenosti cílů a přizpůsobivosti vykonávaných činností vzhledem k těmto cílům. Odlišnosti od běžného očekávaného chování hodnotí většinou pozorovatelé pochybnostmi o plném vědomí jednajícího, výroky typu:“Ten se musel zbláznit, blouzní, nemá to v hlavě v pořádku, neví co dělá, je pod vlivem…”