Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Rozlišujeme tradičně tři složky osobnosti, které můžeme vyjádřit odpověďmi na tři základní otázky:
Na otázku:
§ “Co člověk dokáže, co umí?”, se odpovídá popisem jeho vloh, schopností, znalostí, dovedností, charakteristikou toho jaké je schopen podávat výkony, jak se umí uplatnit, “na co má”, jaká je jeho kapacita. Tato složka osobnosti je proto označována termíny: Výkonové charakteristiky nebo Kapacitní předpoklady
§ “Co člověk chce?”, se dozvídáme, o co se člověk o něco snaží a jak moc se o to snaží. Jaká potřeba popohání člověka k pozorovanému chování a dává mu k tomu sílu? Má malý nebo velký hlad, je ochoten z hladu krást nebo už je tak vysílen, že není schopen žádné aktivity a jde o přežití? Jaká je jeho motivace? Jak je silná a co je jejím cílem?
§ “Jaký člověk je?”, uslyšíme nejspíše zda je uzavřený, společenský, veselý, výbušný či klidný, tedy popis temperamentu, který především určuje průběh a intenzitu duševních dějů a dále možná i hodnocení charakteru. Tyto složky označujeme termínem profil osobnosti.
9.1 Vlohy, schopnosti, dovednosti
Každý jedinec se rodí s určitou vrozenou výbavou, mezi kterou patří vlohy k určitým aktivitách. Pokud má dítě možnost tyto vrozené vlohy procvičovat, dozrávají a rozvíjejí se příslušné oblasti mozku, a dítě získává schopnost k určité činnosti. Třeba k prostorovému vidění, kde bylo již experimentálně prokázáno, že nedostatek zkušeností s pohybem v prostoru vede k poruše rozvoje této schopnosti. Podrobněji se problematikou zrání a učení zabývá kapitola o vývoji osobnosti.
Lidé jako snad jediný druh savců, se dokáží přizpůsobit životu ve všech oblastech zeměkoule, mají vlohy k životu v přelidněných velkoměstech i v odlehlých pustinách, jen musí mít včas příležitost, rozvíjet své vlohy činnostmi a učením do schopností ve společnosti lidí, ve které budou žít.
Neznamená to, že všichni mají ke všemu stejné vlohy, naopak jsou vlohy v lidské populaci, soudě podle rozložení schopností, rozloženy podle Gaussovy křivky normálního rozložení, tedy část populace má nadprůměrné, část podprůměrné a většina průměrné vlohy k určité aktivitě. Pravděpodobně však podprůměrné vlohy bez nácviku zaniknou, z nadprůměrných se stanou jen průměrné, ale naopak z průměrných vloh nácvikem nadprůměrné schopnosti. A i mírně podprůměrné schopnosti (poruchy funkcí) se nácvikem mohou zlepšit do průměru.
Vlohy definujeme jako vrozené vnitřní dispozice jedince, nepřístupné pozorování.
Schopnosti pak chápeme jako, složité vlastnosti osobnosti, rozvinuté z vloh.
Nadání je soubor dobře rozvinutých schopností pro určitou oblast činnosti (nadání pro určitý druh umění, pro matematiku). Čáp (1997, str.87) dále výrazem talent označuje zvlášť rozvinutou schopnost či nadání.