Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

§ Výběrovost pozornosti vysvětluje, proč si všímáme jen některých objektů, které jsou v tu chvíli pro nás důležité a ostatních ani nevíme.

§ Kolísání pozornosti je příčinou toho, že během delší činnosti, se na některé části soustředíme dobře, ale po chvíli aktivace poklesá (a třeba na přednášce si uvědomíme, že se sice díváme na přednášejícího, ale vůbec netušíme co poslední minuty říkal.) Kolísání pozornosti je rovněž častou příčinou pracovních i dopravních nehod.

§ Rozsah pozornosti je omezený, většina lidí dokáže současně postřehnout 6-7 prvků.

Rozlišujeme bezděčnou pozornost (něčeho si všimneme, nějaká změna v prostředí upoutá naši pozornost), je krátkodobá, rychle vzniká i zaniká, pomáhá rychlé orientaci v prostředí, ale nestačí k dlouhodobější činnosti.

K realizaci dlouhodobé pracovní činnosti, k učení, k hlídání malých dětí i k zájmovým činnostem a řízení auta slouží záměrná pozornost. Je regulována cílem kterého se snažíme dosáhnout a vůli jedince. V průběhu dětství se prodlužuje doba, po kterou je jedinec schopen se soustředit, ale není ani v dospělosti neomezená a vůle

(zaměřenost na cíl) je pouze jednou z podmínek. Patří k nim:

§ motivace k příslušné činnosti ( zde se může uplatnit vůle )

§ střídání s jinou činností, přestávky ( organizace činnosti)

§ celkový stav aktivace CNS (nutné respektovat, chemická stimulace je jen krátkodobá)

§ návyk zabývat se soustředěnou činností (lze zlepšovat dlouhodobým nácvikem)

Celkový stav osobnosti (citové stavy ve vnímání)

“připravenost” k vnímání toho, co souvisí s naším cílem, co očekáváme, toho nač se těšíme nebo čeho se naopak obáváme pozměňuje poznání na všech úrovních, od vnímání až po složité zpracování vnímaného do myšlení a do dalších plánů. Ukážeme si několik příkladů toho, co může více či méně pozměnit výsledek poznání podle přítomného přechodného stavu osobnosti.

1. Členění celé vnímané situace (vjemového pole)

Naše pozornost se zaměřuje na jednu činnost, jednu osobu na předmět našeho zájmu (figuru) a ostatní v té chvíli tvoří pozadí.Co se pro nás stává figurou?

Motivačně významný předmět snáze vystupuje mezi ostatními pro nás nevýznamnými předměty, které tvoří pozadí, i když za jiných okolností může být motivačně významným předmětem to, co nyní tvoří pozadí.

2. Zaměřenost určitého druhu vede k seskupování předmětů v okolí do větších celků.

4. Očekávání něčeho vede rovněž ke zkreslování situace, např. v běžném společenském styku jednáme často podle stereotypů (někdy předsudků), kdy přisuzujeme na základě omezené informace k jednotlivým lidem své očekávání toho jak se budou chovat, jakou budou hrát roli. Taková očekávání jsou vděčným námětem mnoha filmových komedií