Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

Druhy schopností

Schopnosti rozlišujeme buď podle stupně obecnosti na obecné a speciální, nebo podle typů činností ve kterých se uplatňují na :

Smyslové (percepční)

Rozlišené dále podle základních smyslů (zrakové, sluchové, chuťové, čichové, hmatové a schopnosti udržovat rovnováhu, vnímat polohu těla a končetin a pohyb). Schopnost zaslechnout a odlišit i drobné zvuky v pralese, je důležité pro přežití v divočině, odhadovat správně vzdálenosti a rychlost pohybu, může být rozhodující pro přežití při řízení dopravního prostředku, umět rozlišovat profesionálně kvalitu vína je potřebné pro dobrého vinaře “ochutnávači”, schopnost odhadovat čas, poznat hmatem kvalitu látky, papíru, pečiva při nákupu či schopnost rozlišit kvalitu doteku druhé osoby patří k základním schopnostem využívaným v každodenním životě.

Psychomotorické schopnosti

Využíváme ve všech pohybových, sportovních či tanečních aktivitách, všude kde se hýbeme, něco děláme rukama, sledujeme očima. Procvičovali jsme je od chvíle, kdy jsme se poprvé pokoušeli uchopit chrastítko, které viselo nad postýlkou a které jsme už několik dní upřeně sledovali, přes chvíle, kdy jsme se učili chodit, zavazovat tkaničky, psát, tancovat polku nebo pomalu pouštět spojku a přidávat plyn bez škubání. Nadprůměrně rozvinuté psychomotorické schopnosti jsou nutné nejen u vrcholových sportovců, ale třeba i u chirurgů, zubařů, uměleckých řemesel atd. Vyžadují nejen obratnost, ale i přesnou orientaci v prostoru, odhady rychlostí vlastního pohybu, rozsah pohybů, koordinaci se zrakovým vjemem a mnoho dalších speciálních dovedností.

Umělecké schopnosti

Zahrnují nejen smyslové schopnosti a psychomotorické schopnosti, které se v určitém druhu umění využívají, ale navíc ještě speciální nadání či talent, pro konkrétní druh umění. Poněkud jiné schopnosti využívá malíř portrétista a jiné baletka, i když je možná spojují estetické potřeby a zvýšená senzitivita obecně.

Rozumové – intelektové schopnosti – inteligence

Je oblast schopností, které je tradičně věnována velká pozornost. Podle některých teorií zahrnuje pojem inteligence mnoho různých speciálních schopností, podle jiných je rozlišován jeden obecný faktor, který se uplatňuje ve více jednotlivých výkonech.

9.2 Inteligence

– je obecná schopnost psychického přizpůsobení se člověka novým životním podmínkám a úkolům. W.Stern (1921)

– je úhrnná globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím. D.Wechsler (1948)

– dispozice k myšlení. M. Nakonečný (1997)

– komplexní schopnost vyrovnávat se s životními úkoly a problémy, jejíž jádro tvoří kognitivní dispozice, ale uplatňují se v ní i další faktory osobnosti.:

1. dobrá orientace a dobré myšlení