Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

Tvůrčí produkty zůstaly a zůstávají často zavrženy v době vzniku a jejich tvůrci nepochopeni.

10.2 Tvůrčí osobnost

Zájem psychologů se přesouvá od zkoumání výjimečných výsledků tvůrčí práce, tvořivého myšlení do jistější oblasti zkoumání duševních pochodů, kterými lidé tvořivých řešení dosahují.

„Tvořivost znamená soubor vlastností osobnosti, které jsou předpokladem pro tvůrčí činnost, popřípadě pro tvůrčí řešení problémů….Tvořivost v sobě zahrnuje schopnosti včetně intelektových, ale nevyčerpává se jimi, není to totéž co inteligence. U tvořivých jedinců jsou důležité jejich motivy a rysy osobnosti.” (Čáp, 1997 str. 237).

Dlouho se tvořivost pokládala za něco mimořádného, za vrozenou vlohu danou jen výjimečným jedinců, postupně se začalo ukazovat, že skutečnost je trochu jiná. Tvůrčí řešení závisí nejen na vrozených schopnostech jedince, ale do značné míry na shromáždění rozsáhlých zkušeností, které se uplatní v okamžiku náhlého nalezení řešení, v momentě inspirace.

Výzkumy se rozšiřují ze zkoumání vynikajících tvůrčích osobností, na tvořivost jako obecnější schopnost přítomnou v nějaké míře i u ostatních lidí, projevující se jako součást životního stylu jedinců.

Zkuste si představit, v jakých situacích běžného života musíte tvořivě myslet! Zařizujete si svůj pokoj a je rozdíl, jestli nacpete předměty kolem stěn, jak se co vejde podle toho kdy co seženete, nebo zvolíte maximálně účelné využití prostoru, přemýšlíte a zkoušíte jak co nejšikovněji umístíte stůl, tiskárnu, monitor, kam dát knihy aby se jich tam co nejvíc vešlo nebo dáte přednost útulnému zařízení, sladění barev, vlastním uměleckým fotografiím apod.

Vnější a vnitřní činitelé tvůrčího zvládání životních úkolů

Odlišnosti mezi lidmi jsou podle Balcara (1983) v tvořivosti podobně jako u ostatních duševních schopností závislé na vnitřních i vnějších činitelích. Mezi vnitřní patří :

1. určitá míra inteligence, jako nutná ale nikoliv postačující podmínka u některých typů úkolů, inteligence a tvořivost spolu nekorelují. Pro tvůrčí řešení některých úkolů, třeba technických je zapotřebí určité úrovně inteligence, vědomostí i zkušeností v dané oblasti, ale jsou známa výtvarná či hudební díla, která vytvořili jedinci se sníženými intelektovými schopnostmi. Lze si představit vysoce inteligentní, ale rigidní osobnosti a na druhé straně málo inteligentní, ale vysoce tvořivé jedince (např. nadaný malíř, řezbář či dívka tvořící originální vzory výšivek v ústavu pro mentálně postižené). Zjednodušeně hovoří o tomto problému úsloví, že nejhorší je “tvořivý hlupák”. Není tím myšlena tvořivost správná, ale množství neobvyklých nesprávných nápadů, bláznivých a neužitečných vynálezů, které mohou i ohrožovat okolí.