Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

Na samém začátku je nejdůležitějším počinem správná volba zapisovatele. Ten musí být schopen naprosté nestrannosti a mít přirozenou autoritu k vytvoření a udržení potřebné atmosféry. Nikdo nesmí být opomíjen ani zesměšňován.

V jeho první fázi členové týmu ventilují, jaké problémy pociťují (které by se měly řešit). Vedoucí týmu je zapisuje. Po vyčerpání vhodných témat přidělí každému ze skupiny určitý počet bodů k označení těch problémů (může být jeden i několik), které vidí jako stěžejní. Tyto body jsou pak sečteny a dále se pracuje pouze na problému, který “vyhrál”.

Ve druhé fázi se všichni soustředí na zvolený problém a objasní si, oč jim vlastně jde. Dále pak všichni navrhují různá možná řešení. Podporujeme i “hloupé” nápady, protože na jejich základě může vzniknout i návrh velice chytrý. Zde musí vedoucí diskuse (zapisovatel) v jisté fázi vývoje počítat s určitým opadnutím zájmu a nátlakem skupiny na ukončení druhé fáze. (To nastává většinou poté, co jsou zapsány všechny “rozumné” nápady, které už byly mnohokrát “přemílány”). Je nutné, aby tomuto tlaku nepodlehl a podněcoval k nápaditosti. Teprve potom začínají padat bariéry tvořivosti (které máme sami v sobě) a navrhujeme řešení, která by nás na počátku ani nenapadlo vypustit z úst. Na závěr opět každý oboduje (tentokrát už bez legrace) a řešení, která se mu zdají jako nejlepší možná. K tomu znova každý dostane určitý počet bodů (opět všichni stejně, ale o něco více, než v první etapě). Vybereme ne jedno, ale několik nejlépe hodnocených řešení a s těmi budeme pracovat dál.

Při třetím kroku odhlédneme od druhé fáze a vrátíme se k samotnému problému. Musíme stanovit kritéria jeho kladného vyřešení. Snažíme se volit ta nejvíce závažná (a pokud možno také o stejné míře závažnosti), ale čím více jich máme, tím lépe. Je zde nutná naprostá upřímnost.

Ve čtvrté fázi sestavíme tabulku, kde ve sloupcích budou zapsána jednotlivá kladná kritéria, v řádcích pak ta nejlepší řešení z druhého kroku. Potom už pouze jedeme po řádcích a tam, kde řešení splňuje kritérium, děláme plus, kde nesplňuje, pak mínus. Může se nám stát, že zjistíme, že s některým ze zvolených kriterií nemůžeme takto pracovat. Pak jej škrtneme v celém sloupci a snažíme se nalézt nějaké jiné.

V posledním kroku vybíráme z navržených řešení to, které zaznamenává nejvíc kladů. (Pokud by však počet plusů nedosahoval asi 80% ze všech možných, měli bychom ještě hledat další řešení a další kriteria, tj. začít jindy a téměř od začátku.)

Otázky a cvičení ke kapitole:

1. Jaký je vztah tvořivosti a inteligence?

2. Rozdíl mezi konvergentním a divergentním myšlením.

3. Jak je možno tvořivost rozvíjet?

4. A co tvoří překážky v tvořivost jedince?