Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

5. Guilfordovy faktory tvořivosti- uveďte příklady k jednotlivým faktorům.

6. Popište fáze tvořivosti, čím se vysvětluje intuice?

7. Během života si zvykneme používat předměty jen několika málo způsoby, přestáváme být schopni je použít tvořivě. Kolik originálních způsobů využití podkolenky vymyslíte? Sepište si seznam.

8. Utvořte ze 6 stejně dlouhých sirek 4 stejně velké trojúhelníky. Sirky se nesmí křížit.

9. Rozkrojte kulatý dort třemi řezy na 8 stejně velkých částí.

10. Pozorujte se při řešení obou úkolů, zaznamenejte si své prožívání tvůrčího procesu. Co proběhlo v každé ze 4 fází procesu?

Literatura:

Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. SPN, Praha 1983.

Bakalář, E, Kopský,V.: I dospělý si mohou hrát. Pressfoto ČTK,Praha 1987.

Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře, Portál, Praha 1998.

Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Karolinum, Praha 1997.

Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. 2.vyd., Academia, Praha 1997.

Pechačová, Z., Bakalář, E.: Vybrané kapitoly z psychologie. PEF ČZU. Praha 1992.

11. Temperament a charakter, rysy osobnosti.

Při setkání s novým člověkem, nás nezajímá jen jak vypadá a co všechno umí, ale ptáme se: “A jaký je?” Jakou má povahu, bude s ním legrace, nebo se stále s někým hádá? Je ho všude plno nebo si skoro ani nevšimneme, když je s námi v místnosti?

Lidé se odjakživa snaží poznávat co mohou očekávat od druhých. Snaží se zachytit, co je trvalejšího v proměnlivém lidském chování a reagování na okolí, na co se mohou spolehnout, co je předvídatelné. Psychologové snaží se popsat rysy osobnosti jednoznačně. V běžné řeči mají některé termíny trochu odlišný význam, jiné termíny používané pro popis osobnosti jsou uměle vytvořené. Od starověku se k souhrnnému označování různých způsobů chování a jednání, různých povahových rysů člověka začalo používat výrazů temperament a charakter.

11.1 Antická typologie

Antické teorii čtyř temperamentových typů, která vycházela ze zkušeností řeckých lékařů a jejich teorie správného poměru tělesných tekutin, jsme se věnovali v úvodní kapitole skript. Připomeňme si, že podle nich má zdravý člověk vyrovnaný poměr tělních tekutin, při velké převaze některé z tekutin se projeví některý ze čtyř krajních typů temperamentu, což považují za podklad duševních odchylek a různých tělesných onemocnění. Cholerik při převaze žluté žluči, melancholik při převaze černé žluči, sangvinik při převaze krve a flegmatik při převaze hlenu. Zdraví je podle jich v harmonii a vyrovnanosti, které se snažili léčbou dosáhnout. Později došlo ke zjednodušenému chápání základních typů a mnohé další novodobé teorie porovnávají své termíny s těmito antickými pro snazší pochopení studentů .