Zkouškové varianty_některé otázky se opakují

• zásady pro formulování personální strategie:

  • vážit si znalostí, dovedností a zkušeností vlastních zaměstnanců,

  • počítat s přednostní rekvalifikací vlastních zaměstnanců,

  • dbát o skutečnou způsobilost pracovníka pro výkon určité činnosti (znalosti, vědomosti, dovednosti, zkušenosti, postoje, osobnostní charakteristiky), ne o pouhou formální kvalifikaci, tj. dosažené vzdělání a určitou délku praxe,

  • pracovníky pro změny získávat, ne jim je vnucovat,

  • investice do vzdělávání pracovníků chápat jako vysoce efektivní investice,

  • snažit se o “rozšiřování” profesí a vytváření pružných pracovních týmů,

  • člověka chápat jako lidský zdroj s veškerým jeho potenciálem a všemi svými sociálními vztahy,

  • zpracovávat více variant strategie počtu a struktury pracovníků (a jejího vývoje),

  • personální strategii průběžně inovovat

4) Manažerský audit – co to je, jakou firmu (poradenskou agenturu) na to vyberu, co od ní očekávám, co by měla splňovat, co udělám před uzavřením smlouvy, zdůvodnění

5) Hodnocení pracovníků-manažerů+dělníků, metody, + postup hodnocení, jak často, v čem, zdůvodnění

Varianty 37 a 38Obě se skládaly z:Fluktuace = mobilita mezipodniková

• představuje přechod pracovníků mezi podnikem a jeho okolím, tj. dalšími podniky, organizacemi, institucemi

• může mít žádoucí i nežádoucí efekty:

1. noví pracovníci přenášejí nové podněty, nedochází ke stagnaci a „podnikové slepotě“

2. podnik získává vhodnějšího pracovníka

3. změny pracovního zařazení mohou jedinci přinést lepší efekty (vyšší mzda, kvalifikace, zajímavější práce, řešení osobních problémů, lepší profesionální uplatnění apod.)

4. širší společenský přínos (např. reakce na struktury národního hospodářství)

Adaptace a nástroje řízení adaptace v podniku:

• proces aktivního přizpůsobování se člověka životním a pracovním podmínkám;

• adaptace v procesu práce je procesem vyrovnávání se člověka se skutečností, v níž plní své pracovní úkoly; probíhá v rovině: pracovní adaptace a sociální adaptace (navzájem se prolínají)

• základní fáze procesu adaptace:

• přípravná fáze

• fáze globální orientace

• fáze uvědomělé orientace

• fáze vpravení se do nových podmínek

• nástroje řízení adaptačního procesu:

• zásady zkušební doby

• typové adaptační programy

• adaptační plány

• zásady zkušební doby:

• vymezení její konkrétní délky (maximálně 3 měsíce),

• zařazení zkušební doby do adaptačního plánu (ne vždy je zkušební doba tak dlouhá, aby se pracovník mohl plně adaptovat),

• vymezení kritérií hodnocení zkušební doby (závisející na druhu vykonávané práce),

• způsob ukončení zkušební doby - hodnocení, pohovor a rozhodnutí o dalším setrvání pracovníka, resp. rozvázání jeho pracovního poměru ve zkušební době.

• typový adaptační program: