Politická komunikace v českém a jihoslovanském prostoru - zápis z hodin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Oblečení, image, móda:
Vousy, brýle, oblečení, šperky. „šaty dělaj člověka“.
Politici: pozitivní vizáž (navnadění voličů) – snaha o sympatický vzhled. Trend lidové politiky (sportovní oblečení) – rozhalenka bez kravaty. Košile pastelové barvy většinou, hlavně modrá. Kravatu pochází původem z Chorvatska – ala Croata – šátek vázaný na chorvatský způsob. Bill Clinton například užívat barvu kravaty, aby tím předeslal, o čem bude hovořit. Pokud měl kravatu světle modrou – šlo o těžká politická jednání. Žlutou kravatu si bral na pozitivní projevy a oznámení.
Ženy: nejvíce poslankyň je ve skandinávských zemích. Nouze žen v politice, ženy stále elegantně oblečené, reprezentativně (šperky, brože). Větší možnost ve výběru oblečení + doplňky. Madeline Albreightová nosila speciálně brože podle politického jednání. Vyjadřovala tak tím svůj názor aniž by mluvila.
Barvy:
červená: snaha upoutat pozornost, silné emoce (vášeň, láska, energie), vyvolává ale i pocity konfliktu, v politice se užívá spíše tmavější odstín (Komunisté).
oranžová: optimismus, úspěch.
žlutá: poutá pozornost, barva pohody a života, slunce, mír, tmavší – optimistická, zářivá – negativní.
zelená: pocit klidu, pohody, přírodní, uklidňující (Zelení).
modrá: nejvíce oblíbená barva v politice, symbolizuje inteligenci, důvěryhodnost, naději, vyvolává pozitivní pocity, barva nebe a vody. Tmavší – uklidňující, světlejší – svěží, energická.
hnědá: země, hlína, v politice oblíbená, symbolizuje trpělivost, důvěryhodnost, neutralitu.
černá: barva tmy, negativní, černá klasika, elegance, profesionalita.
bílá: nevinnost, čistota, v politice není příliš užívaná, snadno se ušpiní.
šedá: diskrétnost, tlumení odstínů ostatních barev, moc.
5. hod.
Vývoj českého politického jazyka
JAZYK TOTALITY – jazyk je navázán na politický systém dané doby; v totalitě silný nástroj moci a represe.
PJ se v ČS před 1989 vyznačoval:
velká oficialita, formálnost a předvídatelnost
bezmyšlenkovité nadužívání nebo dokonce zneužívání slov – „sémantická inflace“ (Fidelius) – je přirozená, ale v době totality se stává nebezpečnou (např. vyprázdnění pojmů)
pravdivost x nepravdivost
Fidelius: „…podílí se ne snad jen na devalvaci pravdy, ale na devalvaci samotného úsilí o poznání pravdy. Člověk žijící ve stavu lži dělá něco mnohem horšího, než že nemluví pravdu: přičiňuje se o to, že mluvit vůbec o pravdě přestává mít smysl.“
KS se nesnaží primárně přesvědčovat lidi, protože se sama stala monopolem vyjádření názorů – může si dovolit demagogické a násilné prostředky argumentace. Tím, že tot. propaganda ovládá komunikační prostor, dokáže pomocí hesel vytlačit z vědomí lidí něco jiného. Možnost s lidmi manipulovat v různém smyslu. Není to vzdálené od brainwashingu (vynález čínských komunistů za Korejské války) – snaha o změnu myšlení a přijímání dokola omílaných hesel a stereotypů za vlastní.