Sikora - bakalářská práce

Má bakalářská práce obsahuje teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části se snažím shrnout některé poznatky o vývojovém období prepubescence a zejména o přechodu mezi vývojovými obdobími prepubescence a pubescence a o samotném vývojovém období pubescence. Ve výzkumné části se zaměřuji na to, jak pubescenci vnímají v mém okolí děti ve věku 9 – 13 let.

TEORETICKÁ ČÁST

Prepubescence

Za prepubescenci lze obecně považovat období člověka, které předchází období pubescence, neboli probíhá před pubertou. Tímto termínem obvykle nemáme na mysli veškeré období člověka od samotného početí, ale označuje se tím období, které začíná až od počátku povinné školní docházky, tedy zpravidla od 6 – 7 let. Klasicky se toto období považuje za mladší školní věk, který se obvykle vymezuje do 11 – 12 let. Toto věkové rozmezí zhruba odpovídá období prvního stupně základní školy. Někteří autoři však v tomto věkovém rozsahu rozlišují dvě období tak, že mladší školní věk je vymezen pouze od 6 – 7 do 8 – 9 let a období od 8 – 9 do 11 – 12 let bývá pak nazýváno jako střední školní věk. Přestože většina těchto autorů jako prepubescenci označuje mladší i střední školní věk, někteří jako prepubescenci označují spíše jen střední školní věk.

Jelikož jsem se ve svém výzkumu zabýval dětmi od 9 let, kladu zde celkově vyšší význam na střední školní věk, vymezený přibližně od 8 – 9 do 11 – 12 let, avšak níže uvádím charakteristiky období spadající již od 6 – 7 let, tedy celou část školního věku před pubescencí.

Konec období středního školního věku je vymezen jako doba, kdy dítě přechází na 2. stupeň základní školy a začíná dospívat. Během této fáze dochází k mnoha změnám, které jsou podmíněny nikoli jen sociálně, nýbrž i biologicky. Tyto změny lze považovat za přípravu na dobu dospívání. Ve věku 11 – 12 let začínají první známky pohlavního dospívání i s průvodními psychickými projevy. (Vágnerová, 2000; Langmeier, 1998)

Školní období v prepubescenci poznamenává rozhodujícím způsobem především samotný svět školy.

Celkové proměny v této fázi vývoje nejsou tak viditelné, jako byly v předškolním dětství či jaké budou následovat v období pubescence. Freudova psychoanalýza označuje tento věk jako období latence, což je etapa, kdy je ukončena jedna část psychosexuálního vývoje a kdy základní pudová a emoční složka osobnosti se nyní skrývá až do počátku pubescence, v níž se opět plně projeví.

Celé období lze psychologicky označit jako věk střízlivého realismu, kdy se dítě snaží pochopit svět a věci v něm tak, jak je to doopravdy. Tento typický rys můžeme pozorovat v jeho mluvě, kresbách, v písemných projevech, ve čtenářských zájmech i ve hře. Obvykle dává přednost realisticky provedeným ilustracím.