Pedagogika - stará 1 nejstručnější

Napsal řadu zásadních prací k pedagogice, etice, sociologii výchovy a sociální psychologii a výrazně přispěl k modernizaci výuky učitelů. Svou demokraticky orientovanou pedagogikou navázal Lindner na odkaz Komenského.

Dílo: Obecné vychovatelství

Všeobecné vyučovatelství

Paedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním (vyšla rok po jeho )

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937)

Český politik, státník, profesor filozofie a sociologie české univerzity v Praze, redaktor Athenaeum, revue Naše doba, spolupracovník Času.

Život:

• narodil se v Hodoníně

• 1891-1893 poslanec Národní strany svobodomyslné v rakouské Říšské radě

• mezi mladočechy prosazoval realistický program (politické, hospodářské a kulturní posilování národa)

• 1914 emigroval a stal se hlavou československého zahraničního odboje usilujícího o vytvoření samostatného Československa

• 1916 zakládá v Paříži Národní radu

• od 1917 se podílí na vytvoření československých legií

• 1918 zvolen prezidentem Československa

Nepodal sice ucelené dílo o pedagogických otázkách, ale celá jeho filozofie má významné pedagogické konsekvence, je ideovým zdrojem české pedagogické vědy té doby. Význam má jeho důraz na aktivní stránku filozofie, na konkrétní činy založené na mnohostranný vědecký rozhled, umožňující nejen správně poznat, ale i kriticky zhodnotit, zaujmout odpovídající stanovisko a rozhodnout se k žádoucímu činu. V centru výchovy stojí podle něj mravné formování osobnosti. Úkolem výchovy je utvářet jedince s hlubokým humanistickým přesvědčením, který svým životem naplňuje základní křesťanské ideály vztahu člověk a k člověku.

Ve svých dílech se věnoval otázkám sociálním „Otázka sociální “, usiloval o reformu školství, dělal přednášky pro české učitelstvo, věnoval se politice, kultuře, náboženství, ruské otázce, „Rusko a Evropa “ – humanitní filozofie dějin, náboženství, kritika marxismu, liberalismu, revolucionářství, obrana reformní revoluce.

Myšlenky:

Motivy práce – egoismus, ctižádost, panovačnost, záchrana sebe sama, zájem poznávat. Motivy jsou podle něj buď vznešené nebo podvědomé, intelekt slouží citu, cit řídí intelekt, myšlení by nebylo možné, kdybychom nemyslili pro budoucnost. Máme trojí způsob myšlení – odborné (vzdělání), všeobecné, filozofické. Všeobecné vzdělání je intelektuální demokracie, rovnost ducha potlačuje egoismus, není sumou vědomostí, ale je to vědění organizované spojené jedno s druhým.

Jak pracovat – přesně, pozorně, postupně po malých částech

Jak číst – přesně, vědecky, monograficky, dělat si výtahy, vystihnout základní rysy, značit v knize (důležité věci barevně, nedůležité tužkou), sbírat poznámky z četby – klasifikovat si je. Naše vzdělání má být celistvé, má tvořit „živý strom“.