Pedagogika - stará 1 nejstručnější

Waldorfská škola

• patrně nejznámější model alternativního školství

• zejm. v Německu, Beneluxu, Skandinávii, Švýcarsku, Kanadě, USA, ČR atd.

• zakladatel něm. filosof Rudolf Steiner (1861-1925), stoupenec Nietzschovy filosofie, viděl cíl vývoje v nadčlověku dokonale rozvinutém fyzicky i morálně, tvůrčím a svobodném

• hledání hybných sil světového vývoje přivedlo Steinera k teozofii jako učení, které usiluje o bezprostřední intuitivní nazírání Boha a světových tajemství, spojuje v sobě ideje platónské, mysticko-křesťanské a buddhisticko-hinduistické, předpokládá nesmrtelnost duše, reinkarnaci a působení osudu (karmy) v životě každého jedince

• Antroposofická pedagogika – dílo, v němž Steiner vychází z představy, že v člověku působí vyšší iracionální síly, které ho formují, usměrňují jeho orientaci a stimulují jeho tvorbu nových duševních hodnot

• Z této filosofie pramení Steinerovo pojetí výchovy. Které má jedinci poskytnout maximum svobody k rozvoji individuálních vnitřních sil a schopností, jimiž by přispěl k vytvoření nové společnosti

• odmítá státní školu, požaduje volnou školu orientovanou všelidsky, prosazuje co nejvyšší žákovskou samosprávu, zdůrazňuje iniciativu žáků a uplatnění tvůrčích a pracovních vyučovacích metod

• na těchto principech vzniká roku 1919 u Waldorfských cigaretových závodů ve Stuttgartu první waldorfská škola, která brzy našla své pokračovatele

• na konci 20. st. působilo v Německu přes 100 takových škol, v Holandsku přes 50,…

• waldorfská škola usiluje o max. rozvoj aktivity žáků

• klade důraz na estetickovýchovné předměty, na pracovní a jazykovou výchovu

• ve shodě s teozofickými východisky hraje význ. úlohu i výchova náboženská v duchu křesťanské morálky

• ruší se tradiční vyučovací hodiny, vzdělávací činnost probíhá v urč. časových blocích ( = epochy)

• osnovy neexistují, o obsahu vyučování svobodně rozhoduje učitel spolu se žáky

• místo známkování se výsledky hodnotí „charakteristikami“ žáků s doporučením pro další rozvoj

• silným výchovným činitelem je celková pozitivní atmosféra školy a učitelova osobnost

Jenská škola

• vzniká v téže době jako škola waldorfská

• zakladatel Peter Petersen (1884-1952) – profesor pedagogiky na univerzitě v Jeně

• vychází z něm. reformní pedagogiky, přijímá její základní heslo „vom Kinde aus“, tj. vycházet při výchově od dítěte, současně však kritizuje tento přístup v tom, že zanedbává požadavek „objektivní kultur“, v níž dítě žije a na jejímž rozvoji se má pedagogika podílet (jak to zdůrazňuje především něm. hermen. pedagogika kultury)

• Jenský plán všeobecné národní školy, 1927, programové dílo

• Brzy se stává programem mnoha škol nejen v Německu, ale i v zahraničí, zvláště v Holandsku

• Rozvoje osobnosti lze dosáhnout podle Petersena jedině tehdy, když se dítě uvolní z pout tradiční školy

• Takovým poutem je formální rozdělení do tříd, výuka na bázi tradičních předmětů, zkoušení a klasifikace, ale i odtržení školy od rodiny a společnosti vůbec

• To má podle jenského plánu překonat školní pospolitost – jádrem není třída, ale přirozená skupina na základě dobrovolného a přirozeného seskupování se žáků

• 10 školních let rozdělil Petersen do čtyř věkových skupin – každá má vypracovaný týdenní plán učiva, výuka se však neuskutečňuje v tradičních vyučovacích předmětech a hodinách, ale v tzv. kurzech – povinných a volitelných

• odpadá také klasifikace známkami, žák je hodnocen formou „charakteristiky“

• prostředí školy je také přizpůsobeno výchovným záměrům plánu – budova, učebny, pracovny a jejich vybavení mají odpovídat pracovnímu charakteru školy, mají umožňovat volný pohyb žáků, různé formy skupinového i individuálního vyučování i další školní aktivity

• rytmický týdenní program skupiny, vyvážené střídání pedagogických situací (rozhovor, práce, hra, slavnost)

• „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti

• nová je i role učitele – má podněcovat a organizovat žákovské činnosti a vytvářet pro ně vhodné podmínky, nesmí však vlastní aktivitou tlumit aktivitu žáků, má být pedagogickým optimistou, který má především rád děti

• pro Petersena je humanistická a tvůrčí učitelova osobnost jádrem úspěšného vých. působení