Pedagogika - stará 1 nejstručnější
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
10. Hlavní představitelé novodobého českého pedagogického myšlení (G. A. Lindner, T. G. Masaryk, O. Chlup, V. Příhoda ad.).
Myšlenkové proudy české meziválečné pedagogiky
Vznik samostatného československého státu v roce 1918 vyvolal živou diskusi k otázkám koncepce školské soustavy. Významné místo v těchto debatách zaujal První sjezd československého učitelstva a přátel školství v osvobozené vlasti, který se konal v létě roku 1920 pod záštitou prezidenta T.G.Masaryka.
Legislativní úpravu přinesl tzv. Malý školský zákon v roce 1922, který provedl změny školství v národním a demokratickém duchu:
zavedlo osmiletou školní docházku pro celou ČSR
připouštěl na všech školách koedukaci
uznal rovnost učitelů a učitelek
umožnil zřizovat i v menších místech měšťanské školy
zavedl občanskou nauku a výchovu
rodiče mohli odhlásit děti z povinné výuky náboženství
Paralelně s oficiálním školstvím se u nás ve dvacátých letech začaly rozvíjet tzv. pokusné školy (Praha – Michle, Hostivař, Humpolec). Vedle rozvíjení samostatnosti a tvůrčích přístupů k práci žáků a učitelů, zvědečtění učitelské práce i snahy umožnit žákům dosažení co nejvyššího vzdělání, užívalo se na pokusných školách globální metody, samoučení místo výkladu (pracovní metody), hodnotilo se na základě didaktických testů, byl rušen systém tříd. Celkem fungovalo přes 50 školských zařízení koncipovaných. Pokusné školy současně plnily funkci podnětných pedagogických laboratoří.
Pedagogický reformismus byl mnohými kritizován (např. Otokar Chlup)
Jedná z nejznámějších pokusných škol byla ve Masarykovy pokusné školy měšťanské ve Zlíně v jejímž čele stál Stanislav Vrána.
ve vyučování projevoval žák samostatnou aktivitu, přebíral zodpovědnost za úlohu – úloha byla ze života, byla pro žáka zajímavá, snažil se využít poznatky v praxi
v kroužcích si žáci prohlubovali poznatky z vyučovacích předmětů
účastnili se veřejnoprospěšných prací (úprava veřejných cest, parku etc.)
vydávali časopis „Mladý Zlín“
učitelé věnovali pozornost i rodinnému zázemí žáků etc.
Gustav Adolf Lindner (1828 – 1887)
Je považován za zakladatele české pedagogické vědy, byl prvním profesorem pedagogiky na obnovené UK (1882). Studoval na gymnáziu, posléze na UK právo a filozofii. Celý život zasvětil pedagogice. Učil na gymnáziu, dále působil jako ředitel ústavu v Kutné Hoře a později jako první profesor pedagogiky na obnovené české UK. Ve svém učení navázal na odkaz Jana Amose Komenského i na něm. Pedagogiku 19. století (Herbart). Cíl výchovy pojímal sociálně, v přípravě jedince na plnění společenských funkcí, zdůrazňoval výchovu tělesnou, estetickou a pracovní. Snažil se o větší zavedení praktických zkušeností (exkurze, pokusy,..). Ve veškeré výchově vyzvedává národní prvek, zdůrazňoval mateřský jazyk, usiluje o vyšší vzdělání dívek a podporuje vysokoškolské vzdělávání učitelů základních škol.