Pedagogika - stará 2 orámečkované

připravit jedince pro základní sociální role (jedinec jako občan, jako pracovník, ochránce a tvůrce životního prostředí, partner, řidič,……)

rozvíjet základní fyzické a psychické kvality jedince (poskytuje mu potřebné vědomosti, cvičí jeho dovednosti a návyky)

rozvíjet jedince v jednotlivých oblastech kultury (filozofie, ekonomiky, práva,…)

Druhy výchovy:

• přímá = intencionální (bezprostřední pedagogovo působení)

• nepřímá = funkcionální (působení upraveným prostředím)

• heteroedukace – výchova druhým jedincem

• autoedukace – sebevýchova

dvoustrannost výchovy:

a) vzdělávání – vědomosti, schopnosti, dovednosti a návyky

výchova v širším slova smyslu

b) výchova v užším slova smyslu – postoje ke skutečnosti, potřeby a zájmy, chování

a) + b) tvoří v pedagogickém procesu jednotu ( mluvíme o jednotném výchovně–vzděl. proc.)

2. Pedagogický výzkum a jeho metodologické součásti (výzkumný problém, kvantitativní a kvalitativní orientace výzkumu, validita a reliabilita výzkumného nástroje, výzkumné metody, způsoby zpracování a interpretace údajů).

Při řešení výchovné problematiky vycházejí pedagogické vědy ze dvou základních zdrojů

1. z kriticky zhodnoceného historického dědictví pedagogiky

2. ze současných pedagogických zkušeností škol

Pedagogický výzkum:

• vědecká činnost zaměřená na systematický popis, analýzu a objasňování pedagogické reality

• vyznačuje se interdisciplinárním pojetím a širokým tématickým záběrem, tj. zabývá se vzdělávacími procesy v pracovní, politické, manažerské, informační, sportovní oblasti

• jednotlivé výzkumné metody není vhodné užívat izolovaně

• význam – odstranění nežádoucích jevů

I. Metoda historicko-srovnávací

plní základní úlohu při řešení koncepčních otázek pedagogiky (cílů, obsahu, výchovy)

II. Metody empirické

při přímém styku se zkoumaným objektem

• přímé

• nepřímé (studium výsledků pozorování pořízených jinými osobami)

pozorování – cílevědomé a plánovité sledování pedagogického procesu v jeho přirozených podmínkách; předmětem pozorování může být jak jednotlivec, tak celá skupina

experiment – zkoumají se záměrně navozené pedagogické jevy

• přirozený experiment (ve třídě, pracovně,…)

• laboratorní experiment (závislost na speciálních zařízeních)

rozhovor – důležitá je důvěra, motivace nejobecnější otázky na začátku

• řízený,

• volný,

• individuální,

• kolektivní.

dotazník – výhodou je, že umožňuje podchytit velký počet případů a statisticky zpracovat výsledky; problémem je věrohodnost odpovědí pokusných osob, se kterými nemáme osobní kontakt

didaktické testy – význam při zjišťování vzdělanostního rozvoje

studium pedagogických dokumentů – významný zdroj informací při dotazníkovém výzkumu;

• žákovské práce /písemné práce, výkresy, umělecké a technické výtvory,…/,

• materiály, které odrážejí učitelovu práci /jeho plány, přípravy na pedagogickou práci, deníky, záznamy o práci kroužků,…/

• doklady o činnosti školy jako celku /plány školy, výroční zprávy, rozvrh hodin, učební řád,